Výpisky z češtiny

• 1864 – 1942
• představitel básnického realismu – zepičtění poezie
• zdrojem umělcovy inspirace = reálné (osobní) umělcovy zážitky
• byl ve Vídni – měl možnost z Vídně komentoval politické dění u nás (do konce I. SV)
• silně pro vlastenectví, pro češství
• zdálo se mu, že nebyl dostatečně oceněn, stal se zatrpklým

Confiteor

• 1887
• v překladu „vyznávám se“ (vyšlo mu ještě před maturitou)
• tématem jeho vlastní citový život, ne obrozenecké ideje (!)
• lyrika se přibližuje epice
• omezení básnických ozdob, nahrazení přímým vyjádřením

Zde by měly kvést růže

• 1893
• sbírka epických básní

Magdalena

• 1894
• román ve verších
• prostitutka, do níž se zamiloval muž z bohaté rodiny; rodina ji odmítla přijmout, protože zjistili, že je prostitutka (do té doby jim to nevadilo)
• milenec dává přednost rodině
• tragický konec

• 1864 – 1928

Impresionismus

• slovesa pohybu, zvukomalba, další figury
• přírodní lyrika (inspirace Vysočinou)
• Květy intimních nálad (1891)
• Z mého kraje (1892)

Symbolismus

• od poloviny 90. let – začátek 20. stol.
• bere symboly z přírodního prostředí
• používá přírodu jako symbol pro vyjádření básníkových pocitů

• Údolí nového království

  • 1900
  • symboly nového, lepšího, spravedlivějšího světa – Hora Snů, Nový Svět
  • rozchod se společností naznačil podpisem Manifestu české moderny
  • nakonec si ve sbírce ale uvědomuje, že bez lidí nemůže žít

• Dobrodružství odvahy

  • 1906
  • též symbol Nového Království
  • touha po lepším světě, vysokých ideálech

• Pankrác Budecius Kantor

  • psychologická studie
  • ukazuje člověka, který vlivem smutných událostí ztrácí rozum

Časopis Lumír

• jeho majitelem a redaktorem byl J.V. Sládek
• pokračování v odkazu Májovců
• chtějí obohatit českou literaturu ―› nové básnické formy převzaté z evropských literatur
  • Vrchlický
    • sonet, rondel, ovšem trochu se ztrácí obsah
    • vládají více literárních druhů – lyrika, drama
    • umění pro umění
• Jaroslav Vrchlický (láska k antice – drama)
• J.V. Sládek (téma – láska k české vesnici)
• Julius Zeyer (exotika, historie)

1850 Sbor pro založení Národního Divadla

• po pádu Bacha nabývá reálné podoby
• roku 1862 působí Prozatímní divadlo
• červen 1881 – první slavnostní otevření, Smetanova Libuše
• o dva měsíce později vyhořelo
• 18. listopadu 1883 znovu otevřeno

Adolf Heyduk

• 1835-1923
• lyrické básně
• inspirace lidovou poezií: Cimbál a husle

• Cigánské melodie

  • Cikáni – rozšíření tématu, jakoby návrat k romantismu

Jakub Arbes

• 1840-1914
• novinář, prozaik
• příběhy s tajemstvím, tajuplné
• inspirace Poem, anglickým gotickým románem
• zavedl nový žánr – romaneto
  • už od 18. stol. (angl. Lewis – povídka Mnich)
  • příběh, který řeší záhady (na první pohled nevysvětlitelné)
  • kratší než román, mění se postavy
  • záhady řešeny a logicky vysvětleny

• Svatý Xaverius

  • 1873
  • prostředí Prahy, chrámu
  • snaha najít poklad pomocí klíče ukrytého v obrazu svatého Xaveria

• Newtonův mozek

  • 1877
  • využití stroje času

• 1834-1891
• spjat s Malou Stranou
• nedostudoval práva, zvolil si žurnalistiku
• pracoval v Národních Listech (zde se setkal s Hálkem)
• rozporuplnější, problémovější vidění světa
• více úvahovosti, skepse, ironie
• stylizuje se do role cynika, ale ve skutečnosti je citlivý
• osobní trápení skrývá za ironii a sarkasmus
• nepřetržitým motivem je láska k národu

Hřbitovní kvítí

• 1857
• hořký tón, rozervanost
• ironie vůči všemu „svatému“ – láska, rozum, cit
• ironie i vůči sobě samému
• z tíživých pocitů se zachraňuje příklonem ke kolektivu (národnímu či všelidskému)
• smrt je „možnost věčné proměny“, ne absolutní konec

• Mezi hroby dva se červi potkali (Hřbitovní kvítí)

Mezi hroby dva se červi potkali.
„Odkud, bratře?“ „Z lebky básníkovy.“
„Toť nám bratr, co tam viděl, poví.“
„Pouhý mozek – pranic krásného.-
Odkud ty?“ „Já z lebky učencovy;
nezbylo i tu nic jasného.“

„Myslím, bratře, že ti géniové
jsou jak ona pod sklenicí svíce;
posvítí-li jiným se tmou brojícím,
nezbyde jí samé nic pak více.“

Knihy veršů

• 1868)
• zachovává postoj skeptika
• otupil jízlivost
• 
  

  Kniha veršů lyrických

  • intimní vroucnost
• 
  

  Kniha veršů výpravných

  • společenskokritické básně, sociální balady
• 
  

  Kniha veršů časových a příležitostných

  • úvahy, občanská lyrika

• konec 70. let – Neruda lépe přijímán mladší generací (Ruchovci, Lumírovci)
• pozitivnější vidění světa
• přejímá i nové podněty – básně patetičtější, alegorické

Písně kosmické

• 1878
• oslava řádu vesmíru a rozumu
• v pohybu nebeských těles se mu odrážejí osudy lidí
• Slunce – matička, Měsíc – mládeneček, Mars – je rudý od pití apod.
• lidskou společnost přirovnává k vesmíru – jednotlivá tělesa zde bojují o existenci, stejně tak jako národy na zemi
• vyzdvižení racia, síly lidského ducha

• Jak lvové bijem o mříže (Písně kosmické)

Jak lvové bijem o mříže,
jak lvové v kleci jatí,
my bychom vzhůru k nebesům
a jsme zde Zemí spjatí.

Nám zdá se, z hvězd že vane hlas:
„Nuž pojďte, páni, blíže,
jen trochu blíže, hrdobci^*,
jimž hrouda nohy víže!“

My přijdem! Odpusť, matičko,
již jsi nám, Země, malá,
my blesk k myšlénkám spřaháme
a noha parou cvalá.

My přijdem! Duch náš roste v výš
a tepny touhou bijí,
zimniční touhou po světech
div srdce nerozbijí!

My přijdem blíž, my přijdem blíž,
my světů dožijeme,
my bijem o mříž, ducha lvi,
a my ji rozbijeme!

Balady a Romance

• 1883
• epika
• využití kontrastu prvků, volné zacházení s žánry: zaměňuje baladu a romanci, mísí tragiku s komikou, slavnost s ironií
• vlastenecký tón
  • 
    

    Romance o Karlu IV.

• bojovně politické
  • 
    

    Romance o jaře 1848

• ohlas na pochmurné balady německého romantismu
  • 
    

    Romance Helgolandská

• ohlas na novozákonní tématiku
  • 
    

    Balada o svatbě v Kanaán

Prosté motivy

• 1884
• osobní lyrika
• rozděleno na 4 části dle ročních dob
  • jaro – dodává energii, probouzí pocity
  • léto – vášeň, erotika, spojení s přírodou
  • podzim – skepse, probuzení ze snu
  • zima – moudré smíření (se smrtí)

Zpěvy páteční

• 1896
• posmrtně vydává Vrchlický
• převážně elegické básně, využití novozákonní symboliky
• ovšem nevyznívá až tak pesimisticky, víra ve zlepšení poměrů

Próza

• nepíše rozsáhlá díla
• povídky, fejetony, kritické stati (divadlo)
• fejetony
  • vtipná vypravování, vycházejí v novinách
  • získávají na oblibě ―› knižní soubory

  • Žerty hravé i dravé

    • 1877

  • Studie krátké a kratší

    • 1876

Povídky malostranské

• 1878
• pozitivní i negativní charaktery
• využití charakteristiky a popisu
• často pomocí názvu povídky předjímá děj – Doktor Kazisvět
• někdy využití ich-formy – U tří lilií, Jak to přišlo, že Rakousko nebylo rozbořeno
• zachycuje zde i sám sebe pod jinými jmény
  • Týden v tichém domě – Jan Bavor
  • Večerní šplechty – Jan Kohovora
• znalost Malé Strany využívá pro vyprávění
• dobromyslnost a laskavost se mísí s intrikami a krutostí
• Figurky
  • charakteristika postav z jednoho domu
• Týden v tichém domě
  • spletité osudy obyvatel pavlačového domu

• 1835-1874
• studovat teologii – nedokončil
• 60.léta – žurnalista: Národní Listy, Květy, fejetony

Lyrika

• Večerní písně

  • 1859
  • milostné téma, vyznání z milostného okouzlení
  • harmoničnost, idyla, radostné ladění
  • písňová forma
  • Hálek v roli národního pěvce a proroka
  • Neruda nepříznivě odsoudil

• V přírodě 1-3

  • 1872-74
  • cykly, básně
  • jednoduchý verš, metafory
  • tématem vztah člověka a přírody, staví do kontrastu
  • člověk (lidská společnost – skepse, negativismus) X příroda (vždy dobrá)
  • lidstvo bude zachráněno „až příroda a společenství se pojmou v svatém objetí“
  • odsouzení racionality, přednost dána citu
  • inspirací Rousseau

Epika

• ovlivněná Máchou a Byronem

• Pohádky z naší vesnice

  • 1874
  • sociálně-kritické zabarvení
  • lyrika i epika, ukazuje odvrácenou stranu života
  • přirozené zákony by měly platit i ve společnosti
  • vztah k přírodě a její vliv na lidi
  • problém vejminkářů
• povídky
  • z počátku baladické, tklivé, lyrické
  • řeší generační problém, společenské předsudky brání lásce, jeho sympatie na straně mladých

  • Muzikantská Liduška

    • 1861
    • děvčeti je vnucen nemilovaný ženich, ona se zblázní

  • Kovářovic Kačenka

    • 1859
    • zapovězená láska končí smrtí
  • poté komplikovanější téma povídek

  • Na statku a v chaloupce

    • 1873
    • rozháranost bohatých X přirozenost a dobrota chudých

  • Na vejminku

    • 1874
    • staří rodiče X sobecké děti, narušené vztahy
• křídové kresby
  • potlačený děj, prohloubená psychologie postav

  • Poldík Rumař

    • 1874
    • stará se o syna své bývalé lásky, jehož pravý otec opustil

dramata

• Záviš z Falkenštejna

  • 1860
  • hrál se v Prozatímním divadle

• Král Vukašín

  • 1862
  • jím otevřeno Prozatímní divadlo, tragédie ze srbských dějin
• za svého života zastínil i Nerudu
• Machar jej pak zavrhl jako sentimentální a podbízivého

• 1810 – 1836
• jeho tvorba znamenala největší změny oproti tvorbě předchozí
• měl zálibu ve starých hradech – navštěvoval je
• psal si deníky – ty nejvíce „zapovězené“ pasáže psal tajným písmem, které později rozluštil Arbes
• znal tvorbu Byrona, Goetha a Shakepspeara – on sám typickým romantikem
• pocit osamocení – je cítit v Máji i Marince
• poezie
  • lyrika – V svět jsem vstoupil
  • lyricko-epická – Máj
• próza - Márinka – lyrizovaná próza

Marinka

• 1834
• lyrizovaná próza
• nemocná ale krásná dívka, básník Hynek se do ní zamiluje, ale když se vrátí ze své pouti, Marinka je již mrtva

Máj

• 1836
• v originále Mág
• pro cenzuru – tragický milostný příběh v májové přírodě
• vyčítají mu, že hlavním hrdinou je loupežník – postava nehodná následování, není vzor
• podstatou je zklamání a rozpor mezi představou a skutečností
• kompozice
  • jako hudební dílo
  • 4 zpěvy a 2 intermezza (mezi 2.-3., pak 3.-4. zpěvem)
  • předzpěv – vlastenecký charakter

• 1. zpěv

  • uvedení do příběhu, přírodní lyrika
  • Jarmila čeká na Viléma sedíc na skále nad jezerem
  • připlouvá loďka s mužem, který jí sděluje, že se Vilém dozvěděl o její nevěře a zavraždil jejího svůdce – svého otce
  • Vilém - „lesů pán“ je ve vězení
  • Jarmila se zabije, skočí do jezera
  • situace je mistrovsky vyjádřena – „Nad vodou se skví bílých šatů stín…“

• 2. zpěv

  • Vilémova noc ve vězení před popravou
  • přemítá o životě, necítí se vinen, vinu vyvozuje z nepřízně osudu
  • Vilém slouží Máchovi k vyjádření jeho vlastních názorů
  • rozpor: odložené, odhozené dítě X drsní loupežníci
  • „temná smrt“ – po smrti nic není, nevěří na posmrtný život (v roce 1836 poněkud odvážné)
  • odmítá vinu – dává ji svému otci, neměl možnost poznat jinou etiku

• 1. intermezzo

  • vychází z pověry, že nový nebožtík musí vždy na hřbitově hlídat, dokud jej nikdo nevystřídá
  • mrtví se baví a připravují se na to, že Vilém již brzy přijde na hřbitov a bude „držet stráž“

• 3. zpěv

  • silně kontrastní
  • líčena krásná jarní příroda a zároveň Vilémova poprava
  • vlast je člověku kolébkou i hrobem

• 2. intermezzo

  • prostředí Vilémovy loupežnické tlupy
  • lkají jak oni, tak příroda – ta už není prostoupena láskou, ale smrtí

• 4. zpěv

  • velký časový posun
  • vypravěč příběhu – Mácha – projíždí tamní krajinou a dává se do souvislosti s příběhem
  • pro Viléma skončil život, pro něj dětství
  • v porovnání s radostným dětstvím se mu současnost zdá bolestná
  • čekají ho jen strasti
  • romantické zklamání z představy

• od 80. let Národní divadlo uvádí všechny nové evropské hry

Anton Pavlovič Čechov

• 1860 – 1904
• Rus
• zakladatel lyrického dramatu
• psal i povídky
• byl původem lékař ―› jeho dojmy se promítají do povídek

• povídka Myslivec

  • lyričnost – snaha dostat svoje pocity do textu
  • námět a neutěšený stav připomíná Turgeněva
  • muž je nadřazen, žena opovrhována – pocity lítosti

• Racek

  • 1896
  • lyrické drama – o vnitřních pocitech a touhách
  • hlavní hrdinka – Nina
  • zachycuje život umělců, Nina touží po slávě, chce být herečkou, naplnění ale dosáhne až po utrpení
  • po prožitém utrpení přeměna člověka
  • racek – symbol svobody, pak ale i bezradnosti a zranitelnosti, nenaplnění
  • Nina a Treplev – nešťastní, nemohou naplnit svoje touhy

• Tři sestry

  • 1901
  • slabí filozofové X agresivní nefilozofové
  • sestry si sní své sny, mezitím jejich „přízemní“ švagrová ovládne dům

• Višňový sad

  • 1904
  • symbol úpadku staré ruské feudální společnosti
  • jejich rodové sídlo si odkoupí potomek rolníka

Edmond Rostand

• 1868 – 1918
• Francouz, novoromantista
• básník a dramatik

• Cyrano z Bergeracu

  • 1897
  • historická komedie
  • člověk duševně krásný, schopen velkých činů, ale fyzicky ošklivý

Henrik Ibsen

• 1828 – 1906
• Nor, představitel severské literatury

• Domeček pro panenky (Nora, Domov loutek)

  • 1879
  • žena chce pomoci svému muži zaplatit dluhy
  • manžel ji ale obviňuje, že jej přivede do řečí, nestojí o to
  • Nora si tak uvědomí, že byla po celou dobu jej poslušnou panenkou a manžela i děti opustí (více sebelásky než v Divoké kachně)

• Divoká kachna

  • 1884
  • líčí rodinné vztahy, vztah mezi mužem (otec Hjalmar) a ženou (dcera)
  • muž je nadřazen, žena musí poslouchat
  • Hjalmarova dcera Hedvika je nemanželské dítě, ale svého otce bezmezně miluje
  • Hedvika pak svou lásku otci (který se po zjištění pravdy rozhodne rodinu opustit) rozhodne dokázat sebevraždou
  • kachna = symbol spoutanosti

Jezerní škola

• skupina básníků, nazváni dle oblasti v SZ Anglii
• S.T. Coleridge
• W. Wordsworth -  Žluté narcisy – opěvování přírody
• R. Southey

Percy Bysshe Shelley

• 1792 – 1822
• tragický život
• ztotožňoval se s hlavními romantickými hrdiny
• nechal si postavit loď, vyjel za nepříznivého počasí a zahynul

• Odpoutaný Prometheus

  • 1819
  • psáno jako drama, epické
  • kontrast: člověk konající dobro je potrestán
  • přinesl lidem oheň, Jupiter jej dal za to uvěznit
  • střet dobra a zla
  • nakonec je Prometheus odpoután Heraklem
  • mnoho personifikací – mluví hory, vítr, déšť …

• Óda na západní vítr

  • 1819
  • lyrická báseň
  • vítr je symbolem volnosti

• Z poznámek královně Mab

George Gordon Byron

• 1788 – 1824
• velice rozporuplná postava
• též se ztotožňuje s hlavním hrdinou romantických děl
• byl přesvědčen, že se má svobodě dopomáhat jakýmkoliv způsobem – šel do Řecka bojovat proti Turkům (chtěl zemřít hrdinskou smrtí)
• byl velice sebekritický
• došel tak daleko, že odmítá sám sebe ―› báseň Má duše temná je

• Child-Haroldova pouť

  • od roku 1809
  • epika
  • básnický epos popisující jeho cesty po Středomoří
  • kontrast: zbytek vyspělé antické kultury X dnešní bída a chudoba Řecka

John Keats

• 1795 – 1821
• dnes je velice populární mezi mladými Angličany
• básník smyslové krásy, inspirace přírodou a mýty

• Óda na řeckou vázu

  • kontrast pomíjivosti člověka a dokonalosti uměleckého díla

• La Belle Dame Sans Merci

  • o nemilosrdné krásce

William Blake

• 1757 – 1827
• spíše preromantismus
• byl považován za podivína, za svého života odsuzován
• obsáhl mnoho stylů
• též výtvarník – ilustrace Bible
• jemné pohádkové a přírodní motivy
• začíná využívat volného verše ―› širší možnost vyjádření
• satira, symbolismus, mysticita

• Písničky nevinnosti a zkušenosti

  • 1794
  • kontrast
  • báseň Jehňátko a Tygr

• Snoubení nebe a pekla

  • 1793
  • mystické pojetí
  • rozmluva s nadpřirozenými bytostmi
  • součástí je i oddíl Pekelná přísloví
  • kritika církve

• důraz na citovost, snovost, nálady
• náměty z historie, exotických krajin
• návrat k přírodě, zájem o cestování ―› cestopisy
• podstatou romantických děl je uvědomění člověka a jeho vztahu k realitě a představám
• útěk od reality – kvůli nenaplnění ideálů – do světa fantazie
• historie a exotika – svět fantazie, možnost realizace představy
• snaha najít v odpadlících lidské jádro, které společnosti chybí, snaha vidět člověka kontrastně
• podstata - rozpor mezi představou a skutečností
• odsouzení rozumu ve prospěch představy

• charakteristické znaky – emoce, citovost (v kontrastu s rozumem)
• návrat k přírodě
• zájem o historii a exotiku
• postavy z výlučného prostředí – hrbáč, cikánka, kněz, vůdce loupežníků
• výlučné prostředí – lesy, hrady, chrám, podsvětí Paříže ….
• formy – lyrika – básně
• lyrická povídka – verš i próza, jednoduchý veršovaný příběh, rozhoduje vyjádření básníka, převaha lyriky
• historický román – rozsáhlé popisy (fantazie, představa)