Výpisky z češtiny

• 1799-1850
• „literatura má odpovídat skutečnosti“ (opačný názor něž Sandová)
• díla zobrazují Francii v 19.století
• touha po penězích ničí mezilidské vztahy
• kritika měšťanů a pařížské šlechty – povrchnost, přezíravost
• zároveň i kritika chudých vesničanů
• všechny společenské vrstvy se spojují v nevěstinci, který se pro chudé dívky stává osudným (viz Lesk a bída kurtizán)

Lidská komedie

• rozsáhlý cyklus zahrnující několik próz
• osu tvoří Otec Goriot, Lesk a bída kurtizán a Ztracené iluze
• inspirace Dantem
• příčinou zla jsou peníze, touha po nich; peníze ničí mezilidské a příbuzenské vztahy
• určité motivy a postavy se objevují ve více dílech, přecházejí z jednoho do druhého
• postava se v jiném díle ukazuje v jiném světle a souvislostech
• snažil se vytvořit systematický obraz společnosti a postihnout všechny společenské vrstvy
• opovrhoval měšťanskými vrstvami

• Otec Goriot

  • 1835
  • román
  • nejdrsnější, zachází až do krajností
  • vztah rodiče-děti je určován penězi, majetkem
  • Goriot miluje své dcery, ty jej však vyhledávají jen kvůli penězům. Nakonec se Goriot zcela zruinuje, umírá sám,chudý a opuštěn. Jeho pohřeb zajišťuje chudý student Rastignac, dcery pošlou jen posly, kteří mají na obřad dohlédnout.

• Ztracené iluze

  • 1837, 1839, 1843
  • třídílný román
  • problematika pařížského uměleckého a žurnalistického světa
  • venkovský básník Lucien de Rubempré se snaží dosáhnout úspěchu za každou cenu, nečestně (poté se stane novinářem)

• Lesk a bída kurtizán

  • 1838-47
  • čtyřdílný román
  • záliba v podsvětí – spojení podsvětí (zločinného) a vyšších vrstev
  • mnoho dialogů, chybí popisy, soustředění na děj

Sestřenice Běta

• 1846
• román
• hlavní hrdinka je poznamenána osudem „chudé příbuzné“, stává se tak intrikánkou a má negativní vliv na osudy dalších postav

Evženie Grandetová

• 1834
• opět vztah rodiče-děti poznamenán touhou po penězích
• peníze se stávají jedinou hodnotou
• Evženii brání její otec vzít si toho, koho miluje, protože je chudý
• podobný motiv u Hálka

• humorný přístup k tématu, místy až satira
• příčinou utrpení je lidská zloba (neví jak řešit, jen nesmírnou láskou)
• pohled i na odvrácené strany života – anglické vězení apod.
• realistické, živé, čtenářsky vděčné

Kronika Pickwickova klubu

• 1836/37
• humoristické dílo, vycházelo časopisecky
• komické příhody čtyř nepraktických londýnských gentlemanů
• podnikají výpravy na venkov
• sluha Sam Weller – lidový praktický postoj ke světu, vtipné komentáře
• objevuje se i téma vážnější (pan Pickwick skončí pro dluhy ve vězení)

Oliver Twist

• 1838
• román
• sirotek se nevědomky zaplete s lupiči, v závěru však dosáhne toho, co tak chtěl – rodinu a lásku
• napsáno jako reakce na zpřísněné zákony v péči o chudé

David Copperfield

• 1850
• autobiografický román
• tragický postoj ke skutečnosti (u většiny děl s dětskými hrdiny)
• elegie, nostalgie, tragika ―› chce docílit nápravy
• viktoriánská představa šťastné rodiny (žena-hospodyně)

Nadějné vyhlídky

• 1861
• hrdina bloudí, ale nakonec dojde poznání
• zachycuje život všech společenských vrstev, kritický pohled na vyšší vrstvy

Vánoční povídky

• 5 novel
• mýtus, duch Vánoc, chce zlepšit současnou situaci
• přemíra citu, lásky (která dokáže věci změnit) ―› sentimentální pohled
• v roce 2009 zfilmováno, jako Vánoční koleda

• 1846 – 1908
• žurnalista, např. spoluzakládal Květy, jinak Světozor, Lumír apod.

Básnické epické skladby s historickou tematikou

• Husita na Baltu (1868)
• Adamité (1874)
• Žižka (1879)
• historie mu slouží jako kulisa pro ukázání soudobých témat
• problémy materialismu, individualismu, smyslné či duchovní lásky

Básnická díla

• Ve stínu lípy

  • 1879
  • lípa = symbol národa
  • cyklus krátkých básnických povídek, které si vesničané sdělují pod lipou
  • idyla vesnického života, statečnost – český voják

• Lešetínský kovář

  • 1883, pak 1899
  • ukazuje vztah mezi Čechy a Němci
  • idyla je narušena vzpourou proti německému živlu (proto bylo první vydání zkonfiskováno)
  • končí tragicky – zahyne jak český kovář, tak německý podnikatel
  • sociální motiv

Próza

• Pravý výlet pana broučka do Měsíce

  • 1888
  • kritický satirický postoj – pan Brouček X Měsíčňané
  • Měsíčňané věří více fantazii, Brouček je zase realista

• Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století

  • 1889
  • společenská kritika
  • srovnání pana Broučka (člověk bez charakteru) s Husity
  • pan Brouček střídá orientace (táborita, pražan, katolík … dle potřeby)
  • odehrává se před bitvou na Vítkově (1420)

• 1830-1899
• vlastním jménem Johanna Rottová
• nešťastné manželství, citový vztah k Janu Nerudovi (sama ukončila, vyrovnává se s tím v díle)
• epika
• romány, povídky
• tématem žena, která se obětuje pro rodinu a potlačí při tom svoji lásku
• prostředí Prahy a Podještědí
• klasické postupy, er-forma
• stylizovanější než Němcová, nedovoluje si kriticky vystoupit

Vesnický román

• 1867
• prostředí Podještědí
• dívka se zřekne lásky

Kříž u potoka

• 1868
• román z Podještědí
• žena odmítne milence a snaží se napravit sobeckého manžela, čímž dosáhne všeobecného uznání

Zvonečková královna

• 1872
• román z prostředí Prahy
• sentimentální, zdůrazňování obětavého vlastenectví

Povídky z Podještědí

• soubor povídek

Černý Petříček

• 1871
• povídka z prostředí Prahy

Láska k básníkovi

• autobiografie
• odráží její stav po rozchodu s Nerudou, dokazuje si správnost svého rozhodnutí (bála se všeobecného odsouzení)

• 1834-1891
• spjat s Malou Stranou
• nedostudoval práva, zvolil si žurnalistiku
• pracoval v Národních Listech (zde se setkal s Hálkem)
• rozporuplnější, problémovější vidění světa
• více úvahovosti, skepse, ironie
• stylizuje se do role cynika, ale ve skutečnosti je citlivý
• osobní trápení skrývá za ironii a sarkasmus
• nepřetržitým motivem je láska k národu

Hřbitovní kvítí

• 1857
• hořký tón, rozervanost
• ironie vůči všemu „svatému“ – láska, rozum, cit
• ironie i vůči sobě samému
• z tíživých pocitů se zachraňuje příklonem ke kolektivu (národnímu či všelidskému)
• smrt je „možnost věčné proměny“, ne absolutní konec

• Mezi hroby dva se červi potkali (Hřbitovní kvítí)

Mezi hroby dva se červi potkali.
„Odkud, bratře?“ „Z lebky básníkovy.“
„Toť nám bratr, co tam viděl, poví.“
„Pouhý mozek – pranic krásného.-
Odkud ty?“ „Já z lebky učencovy;
nezbylo i tu nic jasného.“

„Myslím, bratře, že ti géniové
jsou jak ona pod sklenicí svíce;
posvítí-li jiným se tmou brojícím,
nezbyde jí samé nic pak více.“

Knihy veršů

• 1868)
• zachovává postoj skeptika
• otupil jízlivost
• 
  

  Kniha veršů lyrických

  • intimní vroucnost
• 
  

  Kniha veršů výpravných

  • společenskokritické básně, sociální balady
• 
  

  Kniha veršů časových a příležitostných

  • úvahy, občanská lyrika

• konec 70. let – Neruda lépe přijímán mladší generací (Ruchovci, Lumírovci)
• pozitivnější vidění světa
• přejímá i nové podněty – básně patetičtější, alegorické

Písně kosmické

• 1878
• oslava řádu vesmíru a rozumu
• v pohybu nebeských těles se mu odrážejí osudy lidí
• Slunce – matička, Měsíc – mládeneček, Mars – je rudý od pití apod.
• lidskou společnost přirovnává k vesmíru – jednotlivá tělesa zde bojují o existenci, stejně tak jako národy na zemi
• vyzdvižení racia, síly lidského ducha

• Jak lvové bijem o mříže (Písně kosmické)

Jak lvové bijem o mříže,
jak lvové v kleci jatí,
my bychom vzhůru k nebesům
a jsme zde Zemí spjatí.

Nám zdá se, z hvězd že vane hlas:
„Nuž pojďte, páni, blíže,
jen trochu blíže, hrdobci^*,
jimž hrouda nohy víže!“

My přijdem! Odpusť, matičko,
již jsi nám, Země, malá,
my blesk k myšlénkám spřaháme
a noha parou cvalá.

My přijdem! Duch náš roste v výš
a tepny touhou bijí,
zimniční touhou po světech
div srdce nerozbijí!

My přijdem blíž, my přijdem blíž,
my světů dožijeme,
my bijem o mříž, ducha lvi,
a my ji rozbijeme!

Balady a Romance

• 1883
• epika
• využití kontrastu prvků, volné zacházení s žánry: zaměňuje baladu a romanci, mísí tragiku s komikou, slavnost s ironií
• vlastenecký tón
  • 
    

    Romance o Karlu IV.

• bojovně politické
  • 
    

    Romance o jaře 1848

• ohlas na pochmurné balady německého romantismu
  • 
    

    Romance Helgolandská

• ohlas na novozákonní tématiku
  • 
    

    Balada o svatbě v Kanaán

Prosté motivy

• 1884
• osobní lyrika
• rozděleno na 4 části dle ročních dob
  • jaro – dodává energii, probouzí pocity
  • léto – vášeň, erotika, spojení s přírodou
  • podzim – skepse, probuzení ze snu
  • zima – moudré smíření (se smrtí)

Zpěvy páteční

• 1896
• posmrtně vydává Vrchlický
• převážně elegické básně, využití novozákonní symboliky
• ovšem nevyznívá až tak pesimisticky, víra ve zlepšení poměrů

Próza

• nepíše rozsáhlá díla
• povídky, fejetony, kritické stati (divadlo)
• fejetony
  • vtipná vypravování, vycházejí v novinách
  • získávají na oblibě ―› knižní soubory

  • Žerty hravé i dravé

    • 1877

  • Studie krátké a kratší

    • 1876

Povídky malostranské

• 1878
• pozitivní i negativní charaktery
• využití charakteristiky a popisu
• často pomocí názvu povídky předjímá děj – Doktor Kazisvět
• někdy využití ich-formy – U tří lilií, Jak to přišlo, že Rakousko nebylo rozbořeno
• zachycuje zde i sám sebe pod jinými jmény
  • Týden v tichém domě – Jan Bavor
  • Večerní šplechty – Jan Kohovora
• znalost Malé Strany využívá pro vyprávění
• dobromyslnost a laskavost se mísí s intrikami a krutostí
• Figurky
  • charakteristika postav z jednoho domu
• Týden v tichém domě
  • spletité osudy obyvatel pavlačového domu

• 1835-1874
• studovat teologii – nedokončil
• 60.léta – žurnalista: Národní Listy, Květy, fejetony

Lyrika

• Večerní písně

  • 1859
  • milostné téma, vyznání z milostného okouzlení
  • harmoničnost, idyla, radostné ladění
  • písňová forma
  • Hálek v roli národního pěvce a proroka
  • Neruda nepříznivě odsoudil

• V přírodě 1-3

  • 1872-74
  • cykly, básně
  • jednoduchý verš, metafory
  • tématem vztah člověka a přírody, staví do kontrastu
  • člověk (lidská společnost – skepse, negativismus) X příroda (vždy dobrá)
  • lidstvo bude zachráněno „až příroda a společenství se pojmou v svatém objetí“
  • odsouzení racionality, přednost dána citu
  • inspirací Rousseau

Epika

• ovlivněná Máchou a Byronem

• Pohádky z naší vesnice

  • 1874
  • sociálně-kritické zabarvení
  • lyrika i epika, ukazuje odvrácenou stranu života
  • přirozené zákony by měly platit i ve společnosti
  • vztah k přírodě a její vliv na lidi
  • problém vejminkářů
• povídky
  • z počátku baladické, tklivé, lyrické
  • řeší generační problém, společenské předsudky brání lásce, jeho sympatie na straně mladých

  • Muzikantská Liduška

    • 1861
    • děvčeti je vnucen nemilovaný ženich, ona se zblázní

  • Kovářovic Kačenka

    • 1859
    • zapovězená láska končí smrtí
  • poté komplikovanější téma povídek

  • Na statku a v chaloupce

    • 1873
    • rozháranost bohatých X přirozenost a dobrota chudých

  • Na vejminku

    • 1874
    • staří rodiče X sobecké děti, narušené vztahy
• křídové kresby
  • potlačený děj, prohloubená psychologie postav

  • Poldík Rumař

    • 1874
    • stará se o syna své bývalé lásky, jehož pravý otec opustil

dramata

• Záviš z Falkenštejna

  • 1860
  • hrál se v Prozatímním divadle

• Král Vukašín

  • 1862
  • jím otevřeno Prozatímní divadlo, tragédie ze srbských dějin
• za svého života zastínil i Nerudu
• Machar jej pak zavrhl jako sentimentální a podbízivého

• 1820 – 1862
• byla vychovávána německy, a pak si vzala Němce a stala se vlastenkou
• vlastním jménem Barunka Panklová
• stýkala se s pražským vlasteneckým okruhem – respektována
• zemřela sama, bez ničeho, bez prostředků
• píše povídky (i Babička) a jeden román

Babička

• 1855
• rozsáhlá povídka
• národopisná studie českého venkova (např. zdobení stromečku)
• psáno po smrti nejstaršího syna
• idealizace – návrat k dětství (radostné období) v těžké životní situaci
• základní dějovou linii tvoří babička a její rodina (příjezd na Staré Bělidlo za dcerou)
• vedlejší dějové linie – vytváří se základem mozaiku (tajemství slečny Hortensie, příběhy Prošků, příběh o Viktorce)
  • typicky romantickou postavou je Viktorka
  • výlučné postavy – černý voják, bláznivá Viktorka
  • divoká příroda
  • láska, sen X zklamání (opustil ji)
  • emoce, nečekané chování postav (Viktorka utopí svého synka)

Pohorská vesnice

• 1856
• román
• myšlenka překlenutí sociálních společenských rozdílů, má zavládnout láska a bratrství

V zámku a v podzámčí

• 1857
• vzájemný vztah vyšších a nižších vrstev

Pohádky

• Chytrá horákyně – (novelistická povídka)
• O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku

• od 80. let Národní divadlo uvádí všechny nové evropské hry

Anton Pavlovič Čechov

• 1860 – 1904
• Rus
• zakladatel lyrického dramatu
• psal i povídky
• byl původem lékař ―› jeho dojmy se promítají do povídek

• povídka Myslivec

  • lyričnost – snaha dostat svoje pocity do textu
  • námět a neutěšený stav připomíná Turgeněva
  • muž je nadřazen, žena opovrhována – pocity lítosti

• Racek

  • 1896
  • lyrické drama – o vnitřních pocitech a touhách
  • hlavní hrdinka – Nina
  • zachycuje život umělců, Nina touží po slávě, chce být herečkou, naplnění ale dosáhne až po utrpení
  • po prožitém utrpení přeměna člověka
  • racek – symbol svobody, pak ale i bezradnosti a zranitelnosti, nenaplnění
  • Nina a Treplev – nešťastní, nemohou naplnit svoje touhy

• Tři sestry

  • 1901
  • slabí filozofové X agresivní nefilozofové
  • sestry si sní své sny, mezitím jejich „přízemní“ švagrová ovládne dům

• Višňový sad

  • 1904
  • symbol úpadku staré ruské feudální společnosti
  • jejich rodové sídlo si odkoupí potomek rolníka

Edmond Rostand

• 1868 – 1918
• Francouz, novoromantista
• básník a dramatik

• Cyrano z Bergeracu

  • 1897
  • historická komedie
  • člověk duševně krásný, schopen velkých činů, ale fyzicky ošklivý

Henrik Ibsen

• 1828 – 1906
• Nor, představitel severské literatury

• Domeček pro panenky (Nora, Domov loutek)

  • 1879
  • žena chce pomoci svému muži zaplatit dluhy
  • manžel ji ale obviňuje, že jej přivede do řečí, nestojí o to
  • Nora si tak uvědomí, že byla po celou dobu jej poslušnou panenkou a manžela i děti opustí (více sebelásky než v Divoké kachně)

• Divoká kachna

  • 1884
  • líčí rodinné vztahy, vztah mezi mužem (otec Hjalmar) a ženou (dcera)
  • muž je nadřazen, žena musí poslouchat
  • Hjalmarova dcera Hedvika je nemanželské dítě, ale svého otce bezmezně miluje
  • Hedvika pak svou lásku otci (který se po zjištění pravdy rozhodne rodinu opustit) rozhodne dokázat sebevraždou
  • kachna = symbol spoutanosti

F.A. René de Chateaubriand

• Atala, anebo o lásce dvou Indiánů v pustině

  • 1768 – 1848
  • má romantické prvky
  • výlučné prostředí, postavy, milostné téma
  • pokřtěná indiánská dívka raději umírá, než aby se zpronevěřila Bohu a víře

Victor Hugo

• 1802 – 1885
• zpočátku psal dramata – ukončil vlnu klasického francouzského dramatu
• v díle mnoho kontrastů a protikladů

• Chám Matky Boží v Paříži

  • 1831
  • typicky romantický román
  • děj se odehrává v Paříži v 15. století
  • výlučné prostředí – chrám
  • výlučné postavy – Esmeralda (cikánka), Frollo (kněz), Quasimodo (hrbáč, zvoník)
  • nechovají se tak, jak by měli – Frollo není tak svatý, jak se zdá, Quasimodo je mírumilovný, Esmeralda je hodná, neposmívá se mu jako všichni ostatní
  • ukázáno, že i Quasimodo má v sobě lidské jádro
  • Esmeralda v závěru umírá… po letech jsou nalezeny její kostra s tou Quasimodovou v jednom objetí
  • kněz Frollo též umírá – svržen Quasimodem ze střechy
  • nenaplnění ideálů, kontrasty

• Bídníci

  • 1862
  • Francie mezi lety 1815 – 33
  • hlavní hrdina Jean Valjean – dobrotivý člověk, ale za nepatrný přečin odsouzen na galeje(romantický prvek)
  • ujal se dívenky Cosetty – ta ale také na chvíli podlehla myšlence, že trestanec musí být zaručeně špatný člověk

Dumasové

• 1802 – 1870, 1824 – 1895
• linie prozaiků – dramata a historické romány
• historie není autentická, je pouhou kulisou

• Hrabě Monte Christo

• Tři mušketýři

• Dáma s kameliemi

  • Alexandre Dumas ml., román, pak zdramatizováno

George Sandová

• 1804 – 1876
• záměrně se oblékala jako muž, aby jí vydávali díla
• měla milostné avantýry s mnoha osobnostmi své doby (Liszt)
• vzor Boženy Němcové
• svobodomyslná, ale romantická díla
• harmonizace mezilidských vztahů
• literatura má mít konejšivou funkci, záměrná snaha dát lidem zapomenout na každodenní problémy a starosti

• polovina 17. stol – polovina 18. stol.
• nepostihlo všechny země stejnou měrou
• návrat k církvi a Kristu, protireformace
• zbožštění lásky k Bohu
• láska k Bohu zastupuje i lásku erotickou

Terezie z Ávily

• Španělsko
• duchovní mystická poezie
• propojení duchovní a smyslové lásky

Friedrich von Spee

• Německo

• Vzdoroslavíček

  • přírodní lyrika
  • oslava Boha pomocí krásné jarní přírody
  • přirovnání, zdrobněliny, personifikace
  • přeložil Felix Kadlinský – způsob, který si zde osvojil používá i ve vlastní poezii

» Přečíst zbytek zápisku «