Výpisky z češtiny

Jezerní škola

• skupina básníků, nazváni dle oblasti v SZ Anglii
• S.T. Coleridge
• W. Wordsworth -  Žluté narcisy – opěvování přírody
• R. Southey

Percy Bysshe Shelley

• 1792 – 1822
• tragický život
• ztotožňoval se s hlavními romantickými hrdiny
• nechal si postavit loď, vyjel za nepříznivého počasí a zahynul

• Odpoutaný Prometheus

  • 1819
  • psáno jako drama, epické
  • kontrast: člověk konající dobro je potrestán
  • přinesl lidem oheň, Jupiter jej dal za to uvěznit
  • střet dobra a zla
  • nakonec je Prometheus odpoután Heraklem
  • mnoho personifikací – mluví hory, vítr, déšť …

• Óda na západní vítr

  • 1819
  • lyrická báseň
  • vítr je symbolem volnosti

• Z poznámek královně Mab

George Gordon Byron

• 1788 – 1824
• velice rozporuplná postava
• též se ztotožňuje s hlavním hrdinou romantických děl
• byl přesvědčen, že se má svobodě dopomáhat jakýmkoliv způsobem – šel do Řecka bojovat proti Turkům (chtěl zemřít hrdinskou smrtí)
• byl velice sebekritický
• došel tak daleko, že odmítá sám sebe ―› báseň Má duše temná je

• Child-Haroldova pouť

  • od roku 1809
  • epika
  • básnický epos popisující jeho cesty po Středomoří
  • kontrast: zbytek vyspělé antické kultury X dnešní bída a chudoba Řecka

John Keats

• 1795 – 1821
• dnes je velice populární mezi mladými Angličany
• básník smyslové krásy, inspirace přírodou a mýty

• Óda na řeckou vázu

  • kontrast pomíjivosti člověka a dokonalosti uměleckého díla

• La Belle Dame Sans Merci

  • o nemilosrdné krásce

William Blake

• 1757 – 1827
• spíše preromantismus
• byl považován za podivína, za svého života odsuzován
• obsáhl mnoho stylů
• též výtvarník – ilustrace Bible
• jemné pohádkové a přírodní motivy
• začíná využívat volného verše ―› širší možnost vyjádření
• satira, symbolismus, mysticita

• Písničky nevinnosti a zkušenosti

  • 1794
  • kontrast
  • báseň Jehňátko a Tygr

• Snoubení nebe a pekla

  • 1793
  • mystické pojetí
  • rozmluva s nadpřirozenými bytostmi
  • součástí je i oddíl Pekelná přísloví
  • kritika církve

Geoffrey Chaucer

• 1340 – 1400

• Canterburské povídky

  • podobné Dekameronu, též rámcová povídka
  • skupina lidí jde do Canterbury, aby se poklonila hrobu T. Becketta
  • každý má říct jeden příběh cestou tam a jeden cestou zpátky; ovšem celkový počet příběhů neodpovídá (nedopsáno)
  • na začátku představení postav, jejich charakteru => povídka poté odpovídá charakteru postavy

» Přečíst zbytek zápisku «

Ignác z Loyoly

• 1491 – 1556
• zakladatel jezuitského řádu (Tovaryšstvo Ježíšovo)
• protireformisté => nástup inkvizice, fanatický katolicismus, seznamy zakázaných knih

Miguel de Cervantes Saavedra

• 1547 – 1616

• Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha

  • čtenář rytířských příběhů, chtěl pomáhat, napravovat
  • vzhlédl se v románech, ideálech rytířství ―› ušlechtilost, čest, statečnost, chrabrost
  • bojoval s větrnými mlýny: zbytečný boj, domnívá se, že jsou to obři ―› je velice statečný
  • Dulcinea – dívka, do níž se bezhlavě zamiloval, hájí její čest, ona je ale ve skutečnosti prostitutka
  • doprovází jej Sancho Panza – realista, chudý, proplouvá životem
  • Rocimantox – vychrtlý kůň
  • celý život si přál být pasován na rytíře – pasoval ho hospodský na dvoře
  • stojí proti sobě svět ideálů, představ a svět reality (lží, přetvářky)
  • v závěru umírá jako zlomený člověk, nepřenesl přes srdce pravdu o světě

» Přečíst zbytek zápisku «

• od počátku 70. let 19. století
• v divadle se mluví (lidé negramotní, nemohou číst knihy) – vědci zde šíří své názory, lidé jim rozumí

• divadlo v Kotcích – německé
• Bouda – zřízeno 1786 na Koňském trhu (Václavské náměstí), po třech letech zbořeno
• dům u Hybernů
• Nosticovo (Stavovské) divadlo

• Kníže Honzík

  • první česká hra, přeloženo z němčiny
  • hráno r. 1771 v Divadle v Kotcích

Václav Thám

• 1765 – 1816
• jeho život zachytil Jirásek (F. L. Věk)
• jeho bratr Karel Ignác též překládá
• psal i básně – odlišné náměty od ostatních
• překládal hry z němčiny – Zauberflüte (Mozart) ―› Kouzelná píšťala
• píše hry s historickými náměty

• Břetislav a Jitka, aneb únos z kláštera

  • 1786

Václav Matěj Kopecký

• 1775 – 1847
• šíření kultury pomocí loutkového divadla

• od 14. století se významně rozvíjí latinsky psaná odborná literatura
• souvisí se založením Karlovy univerzity r. 1348

• Legenda o sv. Prokopu

  • zdůraznění Prokopovy zbožnosti a spravedlivosti
  • též uvedena souvislost se Sázavským klášterem (Prokop byl jeho první opat)

• Legenda o sv. Kateřině

  • vzniklo na objednávku Karla IV.
  • jedna z nejkrásnějších staročeských básní
  • exotické prostředí (Alexandrie), Kateřina líčena jako krásná dívka
  • nese umělecké atributy, lyricko-epické
  • velice živé, mnoho symbolů, místy naturalistické (popis trýnění)

• Kunhutina modlitba

  • bohaté na básnické ozdoby
  • lyrické » Přečíst zbytek zápisku «

překlad Ezopových bajek

• výchovný charakter

Alexandreis

• psáno česky, nicméně převzaté téma
• původně rady Aristotela pro Alexandra Velikého
• rady jak vládnout a čeho se vyvarovat, určené pravděpodobně pro někoho z posledních Přemyslovců
• politická a moralizující tendence
• je cítit autorův přezíravý vztah k nižším vrstvám, detailní znalost rytířské kultury

» Přečíst zbytek zápisku «

Komedie

• těch antických je mnohem méně než tragédií
• vychází z obřadů konaných pro na počest Dionýsa (veselé průvody, zpěv)
• zpracovávají příběhy mýtů, ovšem parodují je, humor je často až jízlivý
• hrdinovy nedostatky jsou předváděny s humorem
• důležitou úlohu má opět sbor – vystupuje v kostýmech, často fantastických – žáby, ptáci apod. » Přečíst zbytek zápisku «

• vzešly z kozlích zpěvů – zpěváci sborových písní se přestrojovali za satyry
• hry psány ve verších
• původně se jedná o dialog herce s chórem (ukrytým za scénou), postupně se počet herců zvýšil
• ženské role hrají muži, velký význam mají kostýmy a masky
• námětem jsou především mýty
  • řeší se vztah jedince a společnosti
  • hrdinové jsou uváděni do neřešitelných situací, kde jsou nuceni volit mezi příkazy bohů a vlastním svědomím

» Přečíst zbytek zápisku «

• 5. – 3. stol. př. n.l.
• proměna společnosti – rozvoj demokracie
• rozvoj filozofie, přírodních věd a dějepisectví
• vůdčí roli mají Athény – rozvoj divadla

Divadlo – drama

• navazuje na sborový zpěv a oslavy na počest boha Dionýsa
• původně výstupy s náboženskou tematikou, poté skutečné hry
• komedie – Aristofanes
• tragédie – Aischylos, Sofokles, Euripides
  
• předvádění (zachycení děje), jako by se odehrával před našima očima, jako bychom byli svědky » Přečíst zbytek zápisku «