Výpisky z češtiny

Časopis Lumír

• jeho majitelem a redaktorem byl J.V. Sládek
• pokračování v odkazu Májovců
• chtějí obohatit českou literaturu ―› nové básnické formy převzaté z evropských literatur
  • Vrchlický
    • sonet, rondel, ovšem trochu se ztrácí obsah
    • vládají více literárních druhů – lyrika, drama
    • umění pro umění
• Jaroslav Vrchlický (láska k antice – drama)
• J.V. Sládek (téma – láska k české vesnici)
• Julius Zeyer (exotika, historie)

1850 Sbor pro založení Národního Divadla

• po pádu Bacha nabývá reálné podoby
• roku 1862 působí Prozatímní divadlo
• červen 1881 – první slavnostní otevření, Smetanova Libuše
• o dva měsíce později vyhořelo
• 18. listopadu 1883 znovu otevřeno

• 1808 – 1856
• obsáhl mnoho profesí – divadelník, novinář, autor her, herec, literární kritik
• založil časopis Květy
• sám publikoval v mnohých novinách – Vlastimil, Pražský posel, Sedlské noviny
• po 1848 vyhoštěn z Prahy za šíření nepohodlných myšlenek v novinách
• mladý zemřel na tuberkulózu
• zčásti pozitivně přijímal Máchu – hodnotí uměleckou stránku jeho díla, ale vytýká mu málo vlastenectví
• je romantikem, pracuje s historií – ovšem upravuje ji podle svého, i historické postavy
• epika – vlastenecké povídky (řeší ideologické problémy), historické povídky, povídky se současnými tématy (Rozervanec)
• drama – Fidlovačka, Strakonický dudák
• dramatické báchorky (vystupují v nich nadpřirozené bytosti)

Strakonický dudák

• 1847
• hlavním hrdinou je chudý dudák Švanda
• jeho maminkou je víla ―› nadpřirozeno
• na chvíli podlehne „velkému světu“, pak se ale vrací domů ke své Dorotce
• polepšení ústředí postavy, pohádkové motivy

Lesní panna aneb cesta do Ameriky, Jiříkovo vidění

• fraška

Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka

• 1834
• líčí milostný příběh Jeníka a Lidušky
• Fidlovačka – ševcovská slavnost
• ze hry pochází píseň Kde domov můj? (hraje slepý žebrák na housle) (hudba František Škroup)

Divadelní hry

Jan Hus

• 1848
• historická hra, ale historie upravena, využití pro dobové účely
• z Husa udělal příklad romantického bojovníka za svobodu, pozměnil celkové vyznění postavy

Kutnohorští havíři

• 1848
• sociální náboj hry
• obraz dobových dělnických bouří proti německým majitelům dolů
• zakázáno cenzurou

Povídky

Dekret kutnohorský

• 1841
• boj mezi Čechy a cizinci o univerzitu

Rozervanec

• 1840
• polemika s Máchovým Májem a romantismem

• od 80. let Národní divadlo uvádí všechny nové evropské hry

Anton Pavlovič Čechov

• 1860 – 1904
• Rus
• zakladatel lyrického dramatu
• psal i povídky
• byl původem lékař ―› jeho dojmy se promítají do povídek

• povídka Myslivec

  • lyričnost – snaha dostat svoje pocity do textu
  • námět a neutěšený stav připomíná Turgeněva
  • muž je nadřazen, žena opovrhována – pocity lítosti

• Racek

  • 1896
  • lyrické drama – o vnitřních pocitech a touhách
  • hlavní hrdinka – Nina
  • zachycuje život umělců, Nina touží po slávě, chce být herečkou, naplnění ale dosáhne až po utrpení
  • po prožitém utrpení přeměna člověka
  • racek – symbol svobody, pak ale i bezradnosti a zranitelnosti, nenaplnění
  • Nina a Treplev – nešťastní, nemohou naplnit svoje touhy

• Tři sestry

  • 1901
  • slabí filozofové X agresivní nefilozofové
  • sestry si sní své sny, mezitím jejich „přízemní“ švagrová ovládne dům

• Višňový sad

  • 1904
  • symbol úpadku staré ruské feudální společnosti
  • jejich rodové sídlo si odkoupí potomek rolníka

Edmond Rostand

• 1868 – 1918
• Francouz, novoromantista
• básník a dramatik

• Cyrano z Bergeracu

  • 1897
  • historická komedie
  • člověk duševně krásný, schopen velkých činů, ale fyzicky ošklivý

Henrik Ibsen

• 1828 – 1906
• Nor, představitel severské literatury

• Domeček pro panenky (Nora, Domov loutek)

  • 1879
  • žena chce pomoci svému muži zaplatit dluhy
  • manžel ji ale obviňuje, že jej přivede do řečí, nestojí o to
  • Nora si tak uvědomí, že byla po celou dobu jej poslušnou panenkou a manžela i děti opustí (více sebelásky než v Divoké kachně)

• Divoká kachna

  • 1884
  • líčí rodinné vztahy, vztah mezi mužem (otec Hjalmar) a ženou (dcera)
  • muž je nadřazen, žena musí poslouchat
  • Hjalmarova dcera Hedvika je nemanželské dítě, ale svého otce bezmezně miluje
  • Hedvika pak svou lásku otci (který se po zjištění pravdy rozhodne rodinu opustit) rozhodne dokázat sebevraždou
  • kachna = symbol spoutanosti

• od počátku 70. let 19. století
• v divadle se mluví (lidé negramotní, nemohou číst knihy) – vědci zde šíří své názory, lidé jim rozumí

• divadlo v Kotcích – německé
• Bouda – zřízeno 1786 na Koňském trhu (Václavské náměstí), po třech letech zbořeno
• dům u Hybernů
• Nosticovo (Stavovské) divadlo

• Kníže Honzík

  • první česká hra, přeloženo z němčiny
  • hráno r. 1771 v Divadle v Kotcích

Václav Thám

• 1765 – 1816
• jeho život zachytil Jirásek (F. L. Věk)
• jeho bratr Karel Ignác též překládá
• psal i básně – odlišné náměty od ostatních
• překládal hry z němčiny – Zauberflüte (Mozart) ―› Kouzelná píšťala
• píše hry s historickými náměty

• Břetislav a Jitka, aneb únos z kláštera

  • 1786

Václav Matěj Kopecký

• 1775 – 1847
• šíření kultury pomocí loutkového divadla

Komedie

• těch antických je mnohem méně než tragédií
• vychází z obřadů konaných pro na počest Dionýsa (veselé průvody, zpěv)
• zpracovávají příběhy mýtů, ovšem parodují je, humor je často až jízlivý
• hrdinovy nedostatky jsou předváděny s humorem
• důležitou úlohu má opět sbor – vystupuje v kostýmech, často fantastických – žáby, ptáci apod. » Přečíst zbytek zápisku «

• vzešly z kozlích zpěvů – zpěváci sborových písní se přestrojovali za satyry
• hry psány ve verších
• původně se jedná o dialog herce s chórem (ukrytým za scénou), postupně se počet herců zvýšil
• ženské role hrají muži, velký význam mají kostýmy a masky
• námětem jsou především mýty
  • řeší se vztah jedince a společnosti
  • hrdinové jsou uváděni do neřešitelných situací, kde jsou nuceni volit mezi příkazy bohů a vlastním svědomím

» Přečíst zbytek zápisku «

• 5. – 3. stol. př. n.l.
• proměna společnosti – rozvoj demokracie
• rozvoj filozofie, přírodních věd a dějepisectví
• vůdčí roli mají Athény – rozvoj divadla

Divadlo – drama

• navazuje na sborový zpěv a oslavy na počest boha Dionýsa
• původně výstupy s náboženskou tematikou, poté skutečné hry
• komedie – Aristofanes
• tragédie – Aischylos, Sofokles, Euripides
  
• předvádění (zachycení děje), jako by se odehrával před našima očima, jako bychom byli svědky » Přečíst zbytek zápisku «