2. Květen, 2010, komentářů
- 1783-1842
- vlastním jménem Henri Beyle
- zanícený ateista
- byl to diplomat, ne jen spisovatel
- skeptický pohled na všechny společenské vrstvy, odmítnutí měšťáckého pragmatismu
- jeho romány jsou autobiografické, odráží jeho životní situaci v době vzniku díla
- mladí ambiciózní hrdinové, žijí však v pokrytecké a prospěchářské společnosti
Červený a černý
- 1830
- román na pomezí romantismu a realismu
- hlavním hrdinou je Julián Sorel
- Julián zprvu sympatizuje s Napoleonem a obléká červenou vojenskou uniformu, kterou však záhy mění za černou kněžskou. Pracuje jako vychovatel, svede manželku svého pána a před skandálem uteče do kláštera. Julián pak svede jinou ženu, která s ním otěhotní. Rozruší jej dopis od jeho bývalé milenky, kterou postřelí. Je uvězněn a souzen. Obě ženy se jej snaží vysvobodit, podplatí soudce. Julián však nechce být omilostněn. Zjistí, že společností pohrdá. Je popraven.
Kartouza Parmská
1. Květen, 2010, komentářů
- 1799-1850
- „literatura má odpovídat skutečnosti“ (opačný názor něž Sandová)
- díla zobrazují Francii v 19.století
- touha po penězích ničí mezilidské vztahy
- kritika měšťanů a pařížské šlechty – povrchnost, přezíravost
- zároveň i kritika chudých vesničanů
- všechny společenské vrstvy se spojují v nevěstinci, který se pro chudé dívky stává osudným (viz Lesk a bída kurtizán)
Lidská komedie
- rozsáhlý cyklus zahrnující několik próz
- osu tvoří Otec Goriot, Lesk a bída kurtizán a Ztracené iluze
- inspirace Dantem
- příčinou zla jsou peníze, touha po nich; peníze ničí mezilidské a příbuzenské vztahy
- určité motivy a postavy se objevují ve více dílech, přecházejí z jednoho do druhého
- postava se v jiném díle ukazuje v jiném světle a souvislostech
- snažil se vytvořit systematický obraz společnosti a postihnout všechny společenské vrstvy
- opovrhoval měšťanskými vrstvami
-
Otec Goriot
- 1835
- román
- nejdrsnější, zachází až do krajností
- vztah rodiče-děti je určován penězi, majetkem
- Goriot miluje své dcery, ty jej však vyhledávají jen kvůli penězům. Nakonec se Goriot zcela zruinuje, umírá sám,chudý a opuštěn. Jeho pohřeb zajišťuje chudý student Rastignac, dcery pošlou jen posly, kteří mají na obřad dohlédnout.
-
Ztracené iluze
- 1837, 1839, 1843
- třídílný román
- problematika pařížského uměleckého a žurnalistického světa
- venkovský básník Lucien de Rubempré se snaží dosáhnout úspěchu za každou cenu, nečestně (poté se stane novinářem)
-
Lesk a bída kurtizán
- 1838-47
- čtyřdílný román
- záliba v podsvětí – spojení podsvětí (zločinného) a vyšších vrstev
- mnoho dialogů, chybí popisy, soustředění na děj
Sestřenice Běta
- 1846
- román
- hlavní hrdinka je poznamenána osudem „chudé příbuzné“, stává se tak intrikánkou a má negativní vliv na osudy dalších postav
Evženie Grandetová
- 1834
- opět vztah rodiče-děti poznamenán touhou po penězích
- peníze se stávají jedinou hodnotou
- Evženii brání její otec vzít si toho, koho miluje, protože je chudý
- podobný motiv u Hálka
20. Duben, 2010, komentářů
- 1840-1928
- drastická díla (romány), téma dětí líčeno mnohem drsněji
- prostředí anglického venkova
- ukazuje hrozné lidské charaktery, které se nestydí zneužívat děti (příčina zla)
- sny hlavních hrdinů dusí konvence, za omyly (pramenící z naivity) jsou nemilosrdně trestáni
Tess z D´Ubervillů
Neblahý Juda
- 1895
- konvence dusí sny, komplikované citové vztahy, za omyly nemilosrdně a nespravedlivě trestáni
16. Duben, 2010, komentářů
- humorný přístup k tématu, místy až satira
- příčinou utrpení je lidská zloba (neví jak řešit, jen nesmírnou láskou)
- pohled i na odvrácené strany života – anglické vězení apod.
- realistické, živé, čtenářsky vděčné
Kronika Pickwickova klubu
- 1836/37
- humoristické dílo, vycházelo časopisecky
- komické příhody čtyř nepraktických londýnských gentlemanů
- podnikají výpravy na venkov
- sluha Sam Weller – lidový praktický postoj ke světu, vtipné komentáře
- objevuje se i téma vážnější (pan Pickwick skončí pro dluhy ve vězení)
Oliver Twist
- 1838
- román
- sirotek se nevědomky zaplete s lupiči, v závěru však dosáhne toho, co tak chtěl – rodinu a lásku
- napsáno jako reakce na zpřísněné zákony v péči o chudé
David Copperfield
- 1850
- autobiografický román
- tragický postoj ke skutečnosti (u většiny děl s dětskými hrdiny)
- elegie, nostalgie, tragika ―› chce docílit nápravy
- viktoriánská představa šťastné rodiny (žena-hospodyně)
Nadějné vyhlídky
- 1861
- hrdina bloudí, ale nakonec dojde poznání
- zachycuje život všech společenských vrstev, kritický pohled na vyšší vrstvy
Vánoční povídky
- 5 novel
- mýtus, duch Vánoc, chce zlepšit současnou situaci
- přemíra citu, lásky (která dokáže věci změnit) ―› sentimentální pohled
- v roce 2009 zfilmováno, jako Vánoční koleda
16. Duben, 2010, komentářů
- vesnické náměty
-
Rok na vsi
- popis roku ve vsi Habrůvce
- snaha seznámit s obyvateli vesničky a jejich soužitím s přírodou – snaha je zachovat
- člověk má přírodu milovat, ta se mu odmění
- není dobré vystupovat proti přírodě, je třeba s ní být v souladu
- nemá hlavního hrdinu, zachycuje všechny obyvatele
- zbožná přání, aby se vesnice zachovala tak, jak je
- hodně básnických ozdob – přívlastky, metafory, dlouhá souvětí ….
- městské náměty
-
Santa Lucia
- Vilém Mrštík
- 1893
- román
- kritický obraz Prahy
- venkovský mladík Jiří Jordán přichází do vytouženého velkoměsta na studia
- jeho sny jsou ale tvrdě konfrontovány s realitou
- rodina jej nemůže podporovat – on nemá peníze, velice málo jídla, chlad, umírá na tuberkulózu ―› naturalistické líčení
- retrospektivně vyprávěno
- „Připravte plentu!“ – na začátku a na konci
- er-forma
- až impresionistický popis stále se měnící Prahy
-
Pohádka máje
- 1897
- parodie na červenou knihovnu
- Ríša a Helenka
- realistické drama
-
Maryša
- 1894
- tragédie
- Maryša byla nucena vzít si muže, kterého nemiluje
- nechce mu podléhat, poslouchat jej, nemá možnost jej opustit
- rozhodne se ho otrávit
- psychologická hodnověrnost postav
11. Duben, 2010, komentářů
- 1862 – 1946
- realistické drama
-
Její pastorkyňa
- 1890
- zhudebnil Leoš Janáček
- Kostelnička
- chudá, pomáhá své schovance (pastorkyni) utajit těhotenství
- zabrání narození dítěte, nakonec se k činu přizná
-
Gazdina roba
- 1899
- švadlena opouští manžela s milencem
- končí její sebevraždou
11. Duben, 2010, komentářů
- 1850 – 1892
- dramaturg Národního divadla, autor her
- historické komedie
- Paní mincmistrová
-
Naši furianti
- 1887
- soudobé vesnické téma
- humorný pohled, fraška
- spor radních o kandidáta na ponocného
- záminka pro vytvoření zdařilých typů venkovského obyvatelstva (pyšní, tvrdohlaví, ale dobří sedláci)
- nejmoudřejší je starý vojenský vysloužilec
- dva boháči se dohadují, kdo si může dovolit více
- furiantství = vychloubání se
3. Duben, 2010, komentářů
U snědeného krámu
- 1890
- román, údajně první projev naturalismu v české literatuře
- dobromyslný kupec Žemla si otevře krám
- seznámí se s matkou a dcerou; do dcery se zamiluje, ale matka ho svede
- on jim pak dává všechny peníze, ztroskotá v podnikání i v manželství, zabije se
Otec Kondelík a ženich Vejvara
Tchán Kondelík a zeť Vejvara
- 1906
- pozitivní obraz rodiny
3. Duben, 2010, komentářů
- 1853 – 1929
- vybírá si kladné hrdiny a vyzdvihuje jejich pozitivní rysy
- podává ale idealizovaný obraz vesnice
- snaha vzkřísit zanikající selský svět
Naši
- 1898 – 1930
- obraz jihočeské vesnice
- vztah sedláka, šlechty a církve
- Jan Kojan – hlavní postava, ideální typ sedláka (vychází z křesťanských zásad Petra Chelčického)
- značně idealizované, sentimentální – snaha zachovat venkov, jaký si vysnil
- chtěl též vypracovat prototyp člověka, který má vést Čechy (vykreslit prostředí, ze kterého by měl vyjít)
- užívá nespisovnou češtinu – nářečí, dialekt
- užívá i fonetického zápisu – „Pocem, pocem …“
3. Duben, 2010, komentářů
- 1859 – 1926
- vesnické náměty
- soustředil se na Podkrkonoší a Vrchovinu
- individuální prožitek jedince – psychologické
- zachycení horské přírody
Kalibův zločin
- 1895
- román
- hodný člověk Vojta Kaliba je deptán svým okolím
- klepy a pomluvy jej dostanou do vězení
- po návratu z vězení zjistí nevěru své ženy – zabije ji a sám též umírá
- zaměření se na popis nitra zlého a zvráceného člověka
Pantáta Bezoušek
- 1897
- téma románu hraničí s městským prostředím
- sedlák přijíždí do Prahy navštívit syna a svým „selským rozumem“ si získává všechny ostatní a očišťuje je tak od velkoměstského vlivu
