<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>Výpisky z češtiny</title>
	<atom:link href="http://cestina.janstraka.com/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://cestina.janstraka.com</link>
	<description></description>
	<lastBuildDate>Tue, 21 Dec 2010 20:32:37 +0000</lastBuildDate>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.org/?v=3.0.3</generator>
		<item>
		<title>Václav Kaplický</title>
		<link>http://cestina.janstraka.com/vaclav-kaplicky/</link>
		<comments>http://cestina.janstraka.com/vaclav-kaplicky/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 03 Jun 2010 10:41:50 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jan Straka</dc:creator>
				<category><![CDATA[2. polovina]]></category>
		<category><![CDATA[20. století]]></category>
		<category><![CDATA[Literatura]]></category>
		<category><![CDATA[boblig]]></category>
		<category><![CDATA[čarodějnice]]></category>
		<category><![CDATA[děkan]]></category>
		<category><![CDATA[film]]></category>
		<category><![CDATA[historický román]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[inkvizice]]></category>
		<category><![CDATA[kaplický]]></category>
		<category><![CDATA[kladivo na čarodějnice]]></category>
		<category><![CDATA[kryštov alois lautner]]></category>
		<category><![CDATA[morava]]></category>
		<category><![CDATA[otakar vávra]]></category>
		<category><![CDATA[paralela]]></category>
		<category><![CDATA[sadismus]]></category>
		<category><![CDATA[současnost]]></category>
		<category><![CDATA[tragédie]]></category>
		<category><![CDATA[tragika]]></category>
		<category><![CDATA[václav kaplický]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://cestina.senyx.net/?p=332</guid>
		<description><![CDATA[1895 – 1982 Kladivo na čarodějnice 1963 historický román příběh o inkvizici v 17. století, situováno na severní Moravu tragické, mnoho paralel ze současnosti hrabivý a sadistický inkvizitor Boblig, jeho protipól tvoří Kryštof Alois Lautner, šumperský děkan; později též oběť inkvizice roku 1963 zfilmováno v režii Otakara Vávry Stáhnout jako PDF]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<ul>
<li>1895 – 1982</li>
</ul>
<h4>Kladivo na čarodějnice</h4>
<ul>
<li>1963</li>
<li><strong>historický román </strong></li>
<li>příběh o inkvizici v 17. století, situováno na severní Moravu</li>
<li>tragické, mnoho paralel ze současnosti</li>
<li>hrabivý a sadistický inkvizitor<strong> Boblig</strong>, jeho protipól tvoří <strong>Kryštof Alois Lautner</strong>, šumperský děkan; později též oběť inkvizice</li>
<li>roku 1963 zfilmováno v režii <strong>Otakara Vávry</strong></li>
</ul>
<p><strong> </strong></p>
<p><object classid="clsid:d27cdb6e-ae6d-11cf-96b8-444553540000" width="500" height="303" codebase="http://download.macromedia.com/pub/shockwave/cabs/flash/swflash.cab#version=6,0,40,0"><param name="data" value="http://www.youtube.com/v/ZZvu3ZOCcGY&amp;hl=cs_CZ&amp;fs=1&amp;rel=0" /><param name="allowFullScreen" value="true" /><param name="allowscriptaccess" value="always" /><param name="src" value="http://www.youtube.com/v/ZZvu3ZOCcGY&amp;hl=cs_CZ&amp;fs=1&amp;rel=0" /><param name="allowfullscreen" value="true" /><embed type="application/x-shockwave-flash" width="500" height="303" src="http://www.youtube.com/v/ZZvu3ZOCcGY&amp;hl=cs_CZ&amp;fs=1&amp;rel=0" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" data="http://www.youtube.com/v/ZZvu3ZOCcGY&amp;hl=cs_CZ&amp;fs=1&amp;rel=0"></embed></object></p>

                            <div id="aspdf">
                                <a href="http://cestina.janstraka.com/wp-content/plugins/as-pdf/generate.php?post=332">
                                    <span>Stáhnout jako PDF</span>
                                </a>
                            </div>
                        ]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://cestina.janstraka.com/vaclav-kaplicky/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jarmila Loukotková</title>
		<link>http://cestina.janstraka.com/jarmila-loukotkova/</link>
		<comments>http://cestina.janstraka.com/jarmila-loukotkova/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 27 May 2010 18:12:03 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jan Straka</dc:creator>
				<category><![CDATA[2. polovina]]></category>
		<category><![CDATA[20. století]]></category>
		<category><![CDATA[Literatura]]></category>
		<category><![CDATA[Antická literatura]]></category>
		<category><![CDATA[francois villon]]></category>
		<category><![CDATA[gladiátor]]></category>
		<category><![CDATA[jarmila loukotková]]></category>
		<category><![CDATA[loukotková]]></category>
		<category><![CDATA[navzdory básník zpívá]]></category>
		<category><![CDATA[není římského lidu]]></category>
		<category><![CDATA[nero]]></category>
		<category><![CDATA[petronius]]></category>
		<category><![CDATA[překladatel]]></category>
		<category><![CDATA[spartakus]]></category>
		<category><![CDATA[villon]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://cestina.senyx.net/?p=330</guid>
		<description><![CDATA[1923 – 2007 též významná překladatelka (Villon) především témata z antiky Není římského lidu 1949 doba císaře Nerona, děj se týká především básníka Petronia Spartakus 1, 2 1950, 1952 příběh římského gladiátora Navzdory básník zpívá 1957 její vlastní představa o životě Francoise Villona inspirována překlady jeho děl Stáhnout jako PDF]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<ul>
<li>1923 – 2007</li>
<li>též významná překladatelka (<strong>Villon</strong>)</li>
<li>především témata z antiky</li>
</ul>
<h4>Není římského lidu</h4>
<ul>
<li>1949</li>
<li>doba císaře <strong>Nerona</strong>, děj se týká především básníka <strong>Petronia</strong></li>
</ul>
<h4>Spartakus 1, 2</h4>
<ul>
<li>1950, 1952</li>
<li>příběh římského <strong>gladiátora</strong></li>
</ul>
<h4>Navzdory básník zpívá</h4>
<ul>
<li>1957</li>
<li>její vlastní představa o životě <strong>Francoise Villona</strong></li>
<li>inspirována překlady jeho děl</li>
</ul>

                            <div id="aspdf">
                                <a href="http://cestina.janstraka.com/wp-content/plugins/as-pdf/generate.php?post=330">
                                    <span>Stáhnout jako PDF</span>
                                </a>
                            </div>
                        ]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://cestina.janstraka.com/jarmila-loukotkova/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Ladislav Klíma</title>
		<link>http://cestina.janstraka.com/ladislav-klma/</link>
		<comments>http://cestina.janstraka.com/ladislav-klma/#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 27 May 2010 17:17:43 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jan Straka</dc:creator>
				<category><![CDATA[1. polovina]]></category>
		<category><![CDATA[20. století]]></category>
		<category><![CDATA[Literatura]]></category>
		<category><![CDATA[blázen]]></category>
		<category><![CDATA[dialog]]></category>
		<category><![CDATA[film]]></category>
		<category><![CDATA[groteska]]></category>
		<category><![CDATA[groteskní romaneto]]></category>
		<category><![CDATA[klíma]]></category>
		<category><![CDATA[ladislav klíma]]></category>
		<category><![CDATA[mrtvola]]></category>
		<category><![CDATA[ošklivý]]></category>
		<category><![CDATA[romaneto]]></category>
		<category><![CDATA[sex]]></category>
		<category><![CDATA[smrt]]></category>
		<category><![CDATA[utrpení knížete sternenhocha]]></category>
		<category><![CDATA[vražda]]></category>
		<category><![CDATA[vyšinutí]]></category>
		<category><![CDATA[zvrácenost]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://cestina.senyx.net/?p=328</guid>
		<description><![CDATA[1878 – 1928 Utrpení knížete Sternenhocha 1928 sám nazval „groteskním romanetem“, zfilmováno smyšlená postava vyšinutý jedinec si vezme ošklivou Helgu za ženu, poté ji zavraždí, mrtvolu si nechá a vede s ní dialogy jakoby byla živá popisy sexuálních zvráceností (s mrtvolou) kníže se pak zblázní úplně, umírá Stáhnout jako PDF]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<ul>
<li>1878 – 1928</li>
</ul>
<h4>Utrpení knížete Sternenhocha</h4>
<ul>
<li>1928</li>
<li>sám nazval <strong>„groteskním romanetem“</strong>, zfilmováno</li>
<li>smyšlená postava</li>
<li><em>vyšinutý jedinec si vezme ošklivou Helgu za ženu, poté ji zavraždí, mrtvolu si nechá a vede s ní dialogy jakoby byla živá</em></li>
<li>popisy sexuálních zvráceností (s mrtvolou)</li>
<li>kníže se pak zblázní úplně, umírá</li>
</ul>

                            <div id="aspdf">
                                <a href="http://cestina.janstraka.com/wp-content/plugins/as-pdf/generate.php?post=328">
                                    <span>Stáhnout jako PDF</span>
                                </a>
                            </div>
                        ]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://cestina.janstraka.com/ladislav-klma/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Jiří Šotola</title>
		<link>http://cestina.janstraka.com/jiri-sotola/</link>
		<comments>http://cestina.janstraka.com/jiri-sotola/#comments</comments>
		<pubDate>Mon, 24 May 2010 11:27:56 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jan Straka</dc:creator>
				<category><![CDATA[2. polovina]]></category>
		<category><![CDATA[20. století]]></category>
		<category><![CDATA[Literatura]]></category>
		<category><![CDATA[alegorie]]></category>
		<category><![CDATA[alkoholik]]></category>
		<category><![CDATA[báseň]]></category>
		<category><![CDATA[bílá hora]]></category>
		<category><![CDATA[bůh]]></category>
		<category><![CDATA[cesta karla iv do francie a zpět]]></category>
		<category><![CDATA[drama]]></category>
		<category><![CDATA[dramatik]]></category>
		<category><![CDATA[farář]]></category>
		<category><![CDATA[historický román]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[ireálno]]></category>
		<category><![CDATA[ironie]]></category>
		<category><![CDATA[jan nepomucký]]></category>
		<category><![CDATA[jezuité]]></category>
		<category><![CDATA[jiří šotola]]></category>
		<category><![CDATA[johánek]]></category>
		<category><![CDATA[klasické formy]]></category>
		<category><![CDATA[konvertování]]></category>
		<category><![CDATA[kritika]]></category>
		<category><![CDATA[kuře na rožni]]></category>
		<category><![CDATA[magično]]></category>
		<category><![CDATA[matěj kuře]]></category>
		<category><![CDATA[Moderna]]></category>
		<category><![CDATA[monolog]]></category>
		<category><![CDATA[nadpřirozeno]]></category>
		<category><![CDATA[napoleon]]></category>
		<category><![CDATA[napoleonské války]]></category>
		<category><![CDATA[poetismus]]></category>
		<category><![CDATA[postmoderna]]></category>
		<category><![CDATA[povinnost]]></category>
		<category><![CDATA[režim]]></category>
		<category><![CDATA[sen]]></category>
		<category><![CDATA[slavatová]]></category>
		<category><![CDATA[šotola]]></category>
		<category><![CDATA[současnost]]></category>
		<category><![CDATA[surrealismus]]></category>
		<category><![CDATA[svatý na mostě]]></category>
		<category><![CDATA[totalita]]></category>
		<category><![CDATA[tovaryšstvo ježíšovo]]></category>
		<category><![CDATA[venuše z mélu]]></category>
		<category><![CDATA[vojtěch had]]></category>
		<category><![CDATA[vzpomínky]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://cestina.senyx.net/?p=326</guid>
		<description><![CDATA[1924 – 1989 jeden z nejvýraznějších a nejmodernějších autorů začínal jako básník (sbírka Venuše z Mélu – přihlásil se k poetismu) v prozaických dílech avantgarda až surrealismus dramatická tvorba – klasické formy v dramatech i próze se zabývá historií =&#62; historické romány k současnému dění se vyjadřoval kriticky, ale díla mu byla přesto vydávána používá [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<ul>
<li>1924 – 1989<img style="display: inline; margin-left: 0px; margin-right: 0px" src="http://www.nohavica.cz/cz/tvorba/archiv/dezerter/jiri_sotola.jpg" alt="" width="146" height="187" align="right" /></li>
<li>jeden z nejvýraznějších a nejmodernějších autorů</li>
<li>začínal jako básník (sbírka <strong>Venuše z Mélu</strong> – přihlásil se k poetismu)</li>
<li>v prozaických dílech avantgarda až <strong>surrealismus </strong></li>
<li>dramatická tvorba – klasické formy</li>
<li>v dramatech i próze se zabývá historií =&gt; <strong>historické romány</strong></li>
<li>k současnému dění se vyjadřoval <strong>kriticky</strong>, ale díla mu byla přesto vydávána</li>
<li><strong>používá historii ke kritice současnosti </strong></li>
<li>paralely, podobenství a alegorie s režimem</li>
</ul>
<h4>Tovaryšstvo Ježíšovo</h4>
<ul>
<li>1969</li>
<li><strong>historický román, alegorie na režim </strong></li>
<li>tovaryšstvo Ježíšovo = jezuitský řád</li>
<li><em>hlavními postavami je hraběnka Slavatová a její zpovědník jezuita Vojtěch Had </em></li>
<li><em>u Hada převládnou povinnosti – přivede hraběnku ke zhroucení a tragickému konci (snaha získat její statky), ale sám se k celé záležitostí staví jako ke „splnění příkazu“ </em></li>
<li><em>konvertování k režimu ―› lidé přistoupili na režim, ale nevěří mu (stejně tak jako po Bílé Hoře mnoho nekatolíků konvertovalo z existenční nutnosti) </em></li>
<li>jakákoliv totalita způsobuje přizpůsobivost</li>
</ul>
<h4>Kuře na rožni</h4>
<ul>
<li>1976</li>
<li>historický román</li>
<li><strong>částečně založeno na pravdě</strong> – autor objevil záznamy o Matějovi a domýšlí si jeho příběh</li>
<li>děj se odehrává v době napoleonských válek</li>
<li><em>Matěj Kuře je vojenský zběh, živí se jak se dá (loutkář, dokud loutky nepoztrácí) </em></li>
<li>má avantgardní vyznění</li>
<li>do běžných situací jsou vkládány <strong>Matějovy vzpomínky</strong> (např. na bitvu) ―› střídání časových rovin a prostředí</li>
<li><strong>autor postupně s Matějem promlouvá, v nejtěžších chvílích rozmlouvá Matěj s Bohem ―› realita se mění v ireálno</strong> <strong><em>(B: Prozradím ti boží tajemství. Nebe není.)</em></strong></li>
<li>pomocí vnitřních monologů se Matěj setkává s představou, která jej utěšuje; jeho iluze o něčem krásném (symbolizováno krásnou šlechtičnou)</li>
<li>v průběhu vyprávění autor připomíná, že se jedná o jeho verzi příběhu <strong><em>(A: Bylo to tak, Matyas? M: To víš, že nebylo)</em></strong></li>
<li>závěrem se autor snaží vysvětlit, kde a jak Matěj zmizel (záznamy jsou neúplné)</li>
<li>konečná Matějova promluva nese ironické vyznění</li>
<li>láska k životu (ať je jakkoliv) &#8211; <strong><em>„Je veselo a musí být a basta!“</em></strong></li>
<li>jdeme za snem, a to i přes každé klopýtnutí</li>
</ul>
<h4>Svatý na mostě</h4>
<ul>
<li>1978</li>
<li>jiný pohled na <strong>Jana Nepomuckého </strong></li>
<li>tlustý farář, <strong>alkoholik</strong>, otevřený všem požitkům</li>
<li>„Johánek“</li>
</ul>
<h4>Cesta Karla IV. do Francie a zpět</h4>
<ul>
<li><strong>postmoderní</strong>, moderní autor &#8211; střídání časových rovin a prostředí, vnitřní monology postav – drama</li>
<li><strong>nadpřirozeno, ireálno, magično</strong> &#8211; pohled na Karla jako na člověka, ne na státníka</li>
<li>složitá koncepce děl</li>
</ul>

                            <div id="aspdf">
                                <a href="http://cestina.janstraka.com/wp-content/plugins/as-pdf/generate.php?post=326">
                                    <span>Stáhnout jako PDF</span>
                                </a>
                            </div>
                        ]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://cestina.janstraka.com/jiri-sotola/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Národní divadlo</title>
		<link>http://cestina.janstraka.com/narodni-divadlo/</link>
		<comments>http://cestina.janstraka.com/narodni-divadlo/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 23 May 2010 13:40:16 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jan Straka</dc:creator>
				<category><![CDATA[19. století]]></category>
		<category><![CDATA[Literatura]]></category>
		<category><![CDATA[Lumírovci]]></category>
		<category><![CDATA[Májovci]]></category>
		<category><![CDATA[Ruchovci]]></category>
		<category><![CDATA[agitace]]></category>
		<category><![CDATA[alexandr bach]]></category>
		<category><![CDATA[antonín dvořák]]></category>
		<category><![CDATA[bedřich smetana]]></category>
		<category><![CDATA[čert a káča]]></category>
		<category><![CDATA[čertova stěna]]></category>
		<category><![CDATA[česká filharmonie]]></category>
		<category><![CDATA[dalibor]]></category>
		<category><![CDATA[františek antonín šubrt]]></category>
		<category><![CDATA[františek ženíšek]]></category>
		<category><![CDATA[generace]]></category>
		<category><![CDATA[josef mánes]]></category>
		<category><![CDATA[josef schultz]]></category>
		<category><![CDATA[josef zítek]]></category>
		<category><![CDATA[král vukašín]]></category>
		<category><![CDATA[libuše]]></category>
		<category><![CDATA[má vlast]]></category>
		<category><![CDATA[mikoláš aleš]]></category>
		<category><![CDATA[nábřeží]]></category>
		<category><![CDATA[národ]]></category>
		<category><![CDATA[národní divadlo]]></category>
		<category><![CDATA[novosvětská]]></category>
		<category><![CDATA[podpora]]></category>
		<category><![CDATA[prodaná nevěsta]]></category>
		<category><![CDATA[prozatimní divadlo]]></category>
		<category><![CDATA[rusalka]]></category>
		<category><![CDATA[sbor pro zřízení národního divadla]]></category>
		<category><![CDATA[slovanské tance]]></category>
		<category><![CDATA[smetana]]></category>
		<category><![CDATA[společnost]]></category>
		<category><![CDATA[tajemství]]></category>
		<category><![CDATA[umělec]]></category>
		<category><![CDATA[umění]]></category>
		<category><![CDATA[vítezslav hálek]]></category>
		<category><![CDATA[vojtěch hynais]]></category>
		<category><![CDATA[základní kámen]]></category>
		<category><![CDATA[záviš z falknštejna]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://cestina.senyx.net/?p=322</guid>
		<description><![CDATA[Sbor pro zřízení Národního divadla založeno r. 1850 pracovat začalo po pádu policejního režimu Alexandra Bacha r. 1881 splynulo s ND Prozatímní divadlo zahájilo činnost r. 1862 skromné umělecké výsledky sloužilo do doby, než bude dobudováno ND nacházelo se v jižní části staveniště na nábřeží hrály se zde například hry Vítězslava Hálka – Král Vukašín [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<h4>Sbor pro zřízení Národního divadla<a href="http://cestina.janstraka.com/wp-content/uploads/2010/05/image7.png"><img style="border-bottom: 0px; border-left: 0px; display: inline; margin-left: 0px; border-top: 0px; margin-right: 0px; border-right: 0px" title="image" src="http://cestina.janstraka.com/wp-content/uploads/2010/05/image-thumb7.png" border="0" alt="image" width="240" height="191" align="right" /></a></h4>
<ul>
<li>založeno r. 1850</li>
<li>pracovat začalo po pádu policejního režimu Alexandra Bacha</li>
<li>r. 1881 splynulo s ND</li>
</ul>
<h4>Prozatímní divadlo</h4>
<ul>
<li>zahájilo činnost r. 1862</li>
<li>skromné umělecké výsledky</li>
<li>sloužilo do doby, <strong>než bude dobudováno ND</strong></li>
<li>nacházelo se v jižní části staveniště na nábřeží</li>
<li>hrály se zde například hry <strong>Vítězslava Hálka</strong> –<strong> Král Vukašín</strong> (touto hrou bylo otevřeno), <strong>Záviš z Falkenštejna</strong></li>
</ul>
<h4>Národní divadlo</h4>
<ul>
<li>koncem 60. let 19. století nabývá projekt výrazné podoby, získává <strong>podporu  širokých vrstev společnosti</strong><a href="http://cestina.janstraka.com/wp-content/uploads/2010/05/image8.png"><img style="border-bottom: 0px; border-left: 0px; display: inline; margin-left: 0px; border-top: 0px; margin-right: 0px; border-right: 0px" title="image" src="http://cestina.janstraka.com/wp-content/uploads/2010/05/image-thumb8.png" border="0" alt="image" width="240" height="170" align="right" /></a></li>
<li><strong>16. května 1866</strong> položen základní kámen (na půdě Prozatímního divadla), <strong>Smetanova opera Dalibor</strong></li>
<li><strong>r. 1881 slavnostní otevření Smetanovou operou Libuše</strong></li>
<li>spolupracovalo mnoho umělců</li>
<li>12. srpna 1881 došlo k požáru</li>
<li>vyvolalo celonárodní agitaci, velkou podporu veřejnosti – uspořádána sbírka (za 47 dní milion zlatých!)</li>
<li>obnovené divadlo <strong>znovuotevřeno 18. listopadu 1883</strong> opět představením <strong>Smetanovy opery Libuše</strong></li>
<li>ředitelem byl <strong>František Antonín Šubrt</strong></li>
</ul>
<h4>Generace národního divadlo</h4>
<ul>
<li><strong>Josef Zítek, Josef Schultz</strong> – architekti</li>
<li><strong>Mikoláš Aleš</strong> – lunety ve foyer</li>
<li><strong>František Ženíšek</strong> &#8211; alegorie Múz na stropě hlediště</li>
<li><strong>Vojtěch Hynais</strong> – opona</li>
<li><strong>Josef Mánes</strong> &#8211; lunety na orloji</li>
</ul>
<h5>Hudba</h5>
<ul>
<li><strong>Antonín Dvořák</strong>
<ul>
<li>opery Rusalka, Čert a Káča</li>
<li>symfonie e-moll (Novosvětská), Slovanské tance</li>
</ul>
</li>
<li><strong>Bedřich Smetana</strong>
<ul>
<li>opery Libuše, Dalibor, Hubička, Tajemství, Čertova stěna, Prodaná nevěsta</li>
<li>cyklus symfonických básní Má vlast</li>
</ul>
</li>
<li>1896 založena <strong>Česká filharmonie</strong> – první stálý symfonický orchestr</li>
</ul>

                            <div id="aspdf">
                                <a href="http://cestina.janstraka.com/wp-content/plugins/as-pdf/generate.php?post=322">
                                    <span>Stáhnout jako PDF</span>
                                </a>
                            </div>
                        ]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://cestina.janstraka.com/narodni-divadlo/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Mark Twain</title>
		<link>http://cestina.janstraka.com/mark-twain/</link>
		<comments>http://cestina.janstraka.com/mark-twain/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 23 May 2010 12:04:40 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jan Straka</dc:creator>
				<category><![CDATA[19. století]]></category>
		<category><![CDATA[Literatura]]></category>
		<category><![CDATA[Realismus]]></category>
		<category><![CDATA[amerika]]></category>
		<category><![CDATA[autobiografie]]></category>
		<category><![CDATA[černoch]]></category>
		<category><![CDATA[dobrodružství huckleberrzho finna]]></category>
		<category><![CDATA[dobrodružství toma sawyera]]></category>
		<category><![CDATA[groteska]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[huckleberry finn]]></category>
		<category><![CDATA[humor]]></category>
		<category><![CDATA[konfrontace]]></category>
		<category><![CDATA[mark twain]]></category>
		<category><![CDATA[nadhled]]></category>
		<category><![CDATA[nedostatek]]></category>
		<category><![CDATA[novinář]]></category>
		<category><![CDATA[optimismus]]></category>
		<category><![CDATA[parník]]></category>
		<category><![CDATA[pragmatismus]]></category>
		<category><![CDATA[přátelé]]></category>
		<category><![CDATA[prostředí]]></category>
		<category><![CDATA[realita]]></category>
		<category><![CDATA[rovnost]]></category>
		<category><![CDATA[samuel longhorne clemens]]></category>
		<category><![CDATA[skepse]]></category>
		<category><![CDATA[současnost]]></category>
		<category><![CDATA[svatopluk čech]]></category>
		<category><![CDATA[svoboda]]></category>
		<category><![CDATA[tom sawyer]]></category>
		<category><![CDATA[twain]]></category>
		<category><![CDATA[vážnější]]></category>
		<category><![CDATA[yankee z connecticutu na dvoře krále artuše]]></category>
		<category><![CDATA[zábava]]></category>
		<category><![CDATA[zkušenost]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://cestina.senyx.net/?p=315</guid>
		<description><![CDATA[1835-1910 vlastním jménem Samuel Langhorne Clemens americký realistický autor pracoval na parníku, živil se vším možným nabyté zkušenosti zužitkoval v dílech splnil si touhu stát se novinářem příznačný humor, groteska, nadhled, optimismus nevynechává lidské nedostatky, čímž si vytváří nepřátele využívá i historie, kterou konfrontuje se současností Dobrodružství Toma Sawyera 1876 román s autobiografickými prvky popis [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<ul>
<li>1835-1910<a href="http://cestina.janstraka.com/wp-content/uploads/2010/05/image6.png"><img style="border-bottom: 0px; border-left: 0px; display: inline; margin-left: 0px; border-top: 0px; margin-right: 0px; border-right: 0px" title="image" src="http://cestina.janstraka.com/wp-content/uploads/2010/05/image-thumb6.png" border="0" alt="image" width="198" height="240" align="right" /></a></li>
<li>vlastním jménem <strong>Samuel Langhorne Clemens</strong></li>
<li>americký <strong>realistický</strong> autor</li>
<li>pracoval na parníku, živil se vším možným</li>
<li>nabyté zkušenosti zužitkoval v dílech</li>
<li>splnil si touhu stát se <strong>novinářem</strong></li>
<li>příznačný <strong>humor</strong>, groteska, <strong>nadhled</strong>, optimismus</li>
<li>nevynechává lidské nedostatky, čímž si vytváří nepřátele</li>
<li>využívá i historie, kterou konfrontuje se současností</li>
</ul>
<h4>Dobrodružství Toma Sawyera</h4>
<ul>
<li>1876</li>
<li>román s <strong>autobiografickými prvky</strong></li>
<li>popis dětství se vším všudy – přáteli, zábavou apod.</li>
<li>je poutavou četbou pro děti, ale i připomenutím pro dospělé, co dělali, když byli malí</li>
</ul>
<h4>Dobrodružství Huckleberryho Finna</h4>
<ul>
<li>1884</li>
<li><strong>vážnější podtext</strong></li>
<li>objevuje se problém lidské rovnosti a svobody</li>
<li><em>Huck se snaží pomoci černošskému chlapci z otroctví, k čemuž se pak přidává i Tom</em></li>
</ul>
<h4>Yankee z Connecticutu na dvoře krále Artuše</h4>
<ul>
<li>1889</li>
<li>typický <strong>pragmatický Američan</strong> se ocitne ve středověku</li>
<li>konfrontace obou prostředí (v české literatuře totéž Svatopluk Čech)</li>
<li>v závěru života (90. léta) se u něj projevuje <strong>skepse, vliv neblahých událostí</strong></li>
</ul>

                            <div id="aspdf">
                                <a href="http://cestina.janstraka.com/wp-content/plugins/as-pdf/generate.php?post=315">
                                    <span>Stáhnout jako PDF</span>
                                </a>
                            </div>
                        ]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://cestina.janstraka.com/mark-twain/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Fjodor Michailovič Dostojevskij</title>
		<link>http://cestina.janstraka.com/fjodor-michailovic-dostojevskij/</link>
		<comments>http://cestina.janstraka.com/fjodor-michailovic-dostojevskij/#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 12 May 2010 13:15:34 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jan Straka</dc:creator>
				<category><![CDATA[19. století]]></category>
		<category><![CDATA[Literatura]]></category>
		<category><![CDATA[Realismus]]></category>
		<category><![CDATA[běsi]]></category>
		<category><![CDATA[bílé noci]]></category>
		<category><![CDATA[bratři karamazovi]]></category>
		<category><![CDATA[dobrotivý]]></category>
		<category><![CDATA[dostojevskij]]></category>
		<category><![CDATA[existencionalismus]]></category>
		<category><![CDATA[filosofie]]></category>
		<category><![CDATA[fjodor michailovič dostojevskij]]></category>
		<category><![CDATA[gamblerství]]></category>
		<category><![CDATA[hráč]]></category>
		<category><![CDATA[idiot]]></category>
		<category><![CDATA[křesťanství]]></category>
		<category><![CDATA[lev myškin]]></category>
		<category><![CDATA[lichva]]></category>
		<category><![CDATA[milostné]]></category>
		<category><![CDATA[monolog]]></category>
		<category><![CDATA[napoleon]]></category>
		<category><![CDATA[nietze]]></category>
		<category><![CDATA[nihilismus]]></category>
		<category><![CDATA[nucené práce]]></category>
		<category><![CDATA[pesimismus]]></category>
		<category><![CDATA[petrohrad]]></category>
		<category><![CDATA[polární den]]></category>
		<category><![CDATA[povídka]]></category>
		<category><![CDATA[prostitutka]]></category>
		<category><![CDATA[próza]]></category>
		<category><![CDATA[psychika]]></category>
		<category><![CDATA[psychologie]]></category>
		<category><![CDATA[raskolnikov]]></category>
		<category><![CDATA[román]]></category>
		<category><![CDATA[rusko]]></category>
		<category><![CDATA[schoppenhauer]]></category>
		<category><![CDATA[sibiř]]></category>
		<category><![CDATA[slabomyslnost]]></category>
		<category><![CDATA[smrt]]></category>
		<category><![CDATA[soňa]]></category>
		<category><![CDATA[tradice]]></category>
		<category><![CDATA[tragédie]]></category>
		<category><![CDATA[vnitřní stránka]]></category>
		<category><![CDATA[zkušenost]]></category>
		<category><![CDATA[zločin a trest]]></category>
		<category><![CDATA[zobrazení]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://cestina.senyx.net/?p=311</guid>
		<description><![CDATA[1821-1881 strávil několik let na Sibiři na nucených pracích trpěl epilepsií, hráčskou vášní základem obrody Ruska měl podle něj být návrat k tradicím, k pokoře, niterní proměna jedince v dílech se zabývá psychikou jedince dostává se až k existenciálnímu problému – ztráta jistoty v životě vychází z vlastních zkušeností – pesimističtější, tragičtější dopad pro hrdinu [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<ul>
<li>1821-1881<a href="http://cestina.janstraka.com/wp-content/uploads/2010/05/image5.png"><img style="border-bottom: 0px; border-left: 0px; display: inline; margin-left: 0px; border-top: 0px; margin-right: 0px; border-right: 0px" title="image" src="http://cestina.janstraka.com/wp-content/uploads/2010/05/image-thumb5.png" border="0" alt="image" width="120" height="182" align="right" /></a></li>
<li>strávil několik let na <strong>Sibiři na nucených pracích</strong></li>
<li>trpěl epilepsií, hráčskou vášní</li>
<li>základem obrody Ruska měl podle něj být<strong> návrat k tradicím</strong>, k pokoře, niterní proměna jedince</li>
<li>v dílech se zabývá<strong> psychikou</strong> jedince</li>
<li>dostává se až k <strong>existenciálnímu problému</strong> – ztráta jistoty v životě</li>
<li>vychází z vlastních zkušeností – <strong>pesimističtější</strong>, tragičtější dopad pro hrdinu</li>
</ul>
<h4>Bílé noci</h4>
<ul>
<li>1848</li>
<li>povídka, <strong>krátká próza</strong></li>
<li>název odráží <strong>polární den, milostné téma</strong></li>
<li>důležitou roli hraje vnitřní stránka člověka</li>
</ul>
<h4>Hráč</h4>
<ul>
<li>1866</li>
<li>román o <strong>gamblerství</strong></li>
</ul>
<h4>Idiot</h4>
<ul>
<li>1868</li>
<li>román</li>
<li>zobrazení sama sebe</li>
<li>o člověku, který je „nenormální“ vůči ostatním</li>
<li><strong>kníže Lev Myškin – slabomyslný, dobrotivý</strong>, ztělesnění křesťanské lásky</li>
</ul>
<h4>Zločin a trest</h4>
<ul>
<li>1866</li>
<li>román, Petrohrad 19.století</li>
<li>hlavním hrdinou je chudý student Raskolnikov</li>
<li><strong>duševní a mravní drama</strong></li>
<li>chronologický postup, polopřímá řeč &#8211; Raskolnikovy monology</li>
<li><em>Raskolnikov<strong> zabije</strong> kvůli penězům <strong>starou lichvářku</strong>, kterou nikdo nemá rád. Svěří se jen prostitutce Soně. Tíhu činu však neunese a nakonec se přizná, je poslán na Sibiř. Odjede s ním i Soňa a oba věří v lepší budoucnost.</em></li>
<li>odraz Nietzscheho a Schoppenhauerovy filozofie – <strong>nižší lidé</strong> (pracují) <strong>a vyšší lidé</strong> (morální zásady pro ně neplatí; Napoleon – Rakolnikov se s ním srovnává, svůj čin dokonce považuje za společensky prospěšný)</li>
<li>rozhodně neměl právo zabít</li>
</ul>
<h4>Bratři Karamazovovi</h4>
<ul>
<li>1879-80</li>
<li>román</li>
<li><strong>prohloubení motivů z předchozích děl</strong></li>
<li>nedávno zfilmováno</li>
</ul>
<h4>Běsi</h4>
<ul>
<li>1871-72</li>
<li>román</li>
</ul>

                            <div id="aspdf">
                                <a href="http://cestina.janstraka.com/wp-content/plugins/as-pdf/generate.php?post=311">
                                    <span>Stáhnout jako PDF</span>
                                </a>
                            </div>
                        ]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://cestina.janstraka.com/fjodor-michailovic-dostojevskij/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Nikolaj Vasiljevič Gogol</title>
		<link>http://cestina.janstraka.com/nikolaj-vasiljevic-gogol/</link>
		<comments>http://cestina.janstraka.com/nikolaj-vasiljevic-gogol/#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 12 May 2010 12:21:29 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jan Straka</dc:creator>
				<category><![CDATA[19. století]]></category>
		<category><![CDATA[Literatura]]></category>
		<category><![CDATA[Realismus]]></category>
		<category><![CDATA[charakter]]></category>
		<category><![CDATA[charakteristika]]></category>
		<category><![CDATA[gogol]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[hloupost]]></category>
		<category><![CDATA[jméno]]></category>
		<category><![CDATA[komedie]]></category>
		<category><![CDATA[konfrontace]]></category>
		<category><![CDATA[kritika]]></category>
		<category><![CDATA[líbeznický]]></category>
		<category><![CDATA[mrtvé duše]]></category>
		<category><![CDATA[nepoctivost]]></category>
		<category><![CDATA[nevolník]]></category>
		<category><![CDATA[nikolaj vasiljevič gogol]]></category>
		<category><![CDATA[petrohrad]]></category>
		<category><![CDATA[plesnivec]]></category>
		<category><![CDATA[revizor]]></category>
		<category><![CDATA[román]]></category>
		<category><![CDATA[rusko]]></category>
		<category><![CDATA[sociální]]></category>
		<category><![CDATA[společenské]]></category>
		<category><![CDATA[statkář]]></category>
		<category><![CDATA[ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[úředník]]></category>
		<category><![CDATA[vesnice]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://cestina.senyx.net/?p=307</guid>
		<description><![CDATA[1809-1852 pocházel z Ukrajiny věnoval se historii, pobýval v Petrohradě (pracoval jako úředník) Mrtvé duše 1842 společenský román sociální kritika konfrontace nevolníků a statkářů charakteristika ruských statkářů člověk skupuje od statkářů zemřelé nevolníky (statkáři za ně až do sčítání lidí museli platit daň) jmény hrdinů vystihuje jejich charaktery (Líbeznický, Plesnivec) Revizor 1836/1842 komedie ťal do [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<ul>
<li>1809-1852 <a href="http://cestina.janstraka.com/wp-content/uploads/2010/05/image4.png"><img style="border-bottom: 0px; border-left: 0px; display: inline; margin-left: 0px; border-top: 0px; margin-right: 0px; border-right: 0px" title="image" src="http://cestina.janstraka.com/wp-content/uploads/2010/05/image-thumb4.png" border="0" alt="image" width="189" height="231" align="right" /></a></li>
<li>pocházel <strong>z Ukrajiny </strong></li>
<li>věnoval se historii, <strong>pobýval v Petrohradě</strong> (pracoval jako úředník)</li>
</ul>
<h4>Mrtvé duše</h4>
<ul>
<li>1842</li>
<li><strong>společenský román</strong></li>
<li><strong>sociální kritika</strong></li>
<li>konfrontace nevolníků a statkářů</li>
<li>charakteristika ruských <strong>statkářů</strong></li>
<li><em>člověk skupuje od statkářů zemřelé nevolníky (statkáři za ně až do sčítání lidí museli platit daň)</em></li>
<li>jmény hrdinů vystihuje jejich charaktery (<strong>Líbeznický, Plesnivec</strong>)</li>
</ul>
<h4>Revizor</h4>
<ul>
<li>1836/1842</li>
<li><strong>komedie</strong></li>
<li>ťal do živého, ukazuje<strong> nedostatky ruské vesnice</strong></li>
<li>kritizuje a zesměšňuje nepoctivost a hloupost</li>
<li>charakteristika postav pomocí jmen</li>
<li><em>mladík se ve vesnici <strong>vydává za revizora</strong>, je zahrnován přízní a dary; po příjezdu skutečného revizora vše vyjde najevo </em></li>
</ul>

                            <div id="aspdf">
                                <a href="http://cestina.janstraka.com/wp-content/plugins/as-pdf/generate.php?post=307">
                                    <span>Stáhnout jako PDF</span>
                                </a>
                            </div>
                        ]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://cestina.janstraka.com/nikolaj-vasiljevic-gogol/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Ivan Sergejevič Turgeněv</title>
		<link>http://cestina.janstraka.com/ivan-sergejevic-turgenev/</link>
		<comments>http://cestina.janstraka.com/ivan-sergejevic-turgenev/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 02 May 2010 19:08:41 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jan Straka</dc:creator>
				<category><![CDATA[19. století]]></category>
		<category><![CDATA[Literatura]]></category>
		<category><![CDATA[Realismus]]></category>
		<category><![CDATA[autorita]]></category>
		<category><![CDATA[bazarov]]></category>
		<category><![CDATA[emoce]]></category>
		<category><![CDATA[flaubert]]></category>
		<category><![CDATA[generace]]></category>
		<category><![CDATA[generační problém]]></category>
		<category><![CDATA[ivan sergejevič turgeněv]]></category>
		<category><![CDATA[lovcovy zápisky]]></category>
		<category><![CDATA[lovec]]></category>
		<category><![CDATA[morálka]]></category>
		<category><![CDATA[nelida]]></category>
		<category><![CDATA[nihilismus]]></category>
		<category><![CDATA[novela]]></category>
		<category><![CDATA[otcové a děti]]></category>
		<category><![CDATA[povídka]]></category>
		<category><![CDATA[příroda]]></category>
		<category><![CDATA[problémy]]></category>
		<category><![CDATA[román]]></category>
		<category><![CDATA[rusko]]></category>
		<category><![CDATA[šlechta]]></category>
		<category><![CDATA[sociální]]></category>
		<category><![CDATA[student]]></category>
		<category><![CDATA[turgeněv]]></category>
		<category><![CDATA[vesnice]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://cestina.senyx.net/?p=303</guid>
		<description><![CDATA[1818-1883 šlechtic, přátelil se s Flaubertem povídky, romány, novely Lovcovy zápisky 1852 soubor kratších próz ukazuje skutečný stav ruské vesnice a krásnou ruskou přírodu autor se stylizuje do postavy lovce, potkává různé osoby sociální problémy popisuje nepřímo, jsou naznačeny příkladem kritický postoj, popisuje dobu před zrušením nevolnictví Nelida – musí plnit povinnosti uložené vrchnosti, ale [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<ul>
<li><a href="http://cestina.janstraka.com/wp-content/uploads/2010/05/image3.png"><img style="border-bottom: 0px; border-left: 0px; display: inline; margin-left: 0px; border-top: 0px; margin-right: 0px; border-right: 0px" title="image" src="http://cestina.janstraka.com/wp-content/uploads/2010/05/image-thumb3.png" border="0" alt="image" width="172" height="240" align="right" /></a> 1818-1883</li>
<li>šlechtic, přátelil se s Flaubertem</li>
<li><strong>povídky, romány, novely</strong></li>
</ul>
<h4>Lovcovy zápisky</h4>
<ul>
<li>1852</li>
<li>soubor kratších próz</li>
<li>ukazuje skutečný<strong> stav ruské vesnice</strong> a krásnou ruskou přírodu</li>
<li>autor se stylizuje do postavy lovce, potkává různé osoby</li>
<li><strong>sociální problémy</strong> popisuje nepřímo, jsou <strong>naznačeny příkladem</strong></li>
<li>kritický postoj, popisuje dobu před zrušením nevolnictví</li>
<li><strong>Nelida</strong> – musí plnit povinnosti uložené vrchnosti, ale je v jádru dobrým člověkem</li>
</ul>
<h4>Otcové a děti</h4>
<ul>
<li>1862</li>
<li><strong>román</strong></li>
<li><strong>generační problém</strong>, odlišné názory „otců“ a „dětí“</li>
<li>mladý <strong>student Bazarov</strong> líčen jako nihilista – odmítá morálku, vypjaté emoce, autoritu, uznává pouze rozum a racionalitu</li>
<li>Bazarov nemá autorovy sympatie, Turgeněv se kloní na stranu otců – ti jsou viděni v pozitivním světle</li>
<li>ve skutečnosti však nenachází nic dobrého v žádné generaci – <strong>staří přežívají, mladí nedělají nic</strong></li>
</ul>

                            <div id="aspdf">
                                <a href="http://cestina.janstraka.com/wp-content/plugins/as-pdf/generate.php?post=303">
                                    <span>Stáhnout jako PDF</span>
                                </a>
                            </div>
                        ]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://cestina.janstraka.com/ivan-sergejevic-turgenev/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Lev Nikolajevič Tolstoj</title>
		<link>http://cestina.janstraka.com/lev-nikolajevic-tolstoj/</link>
		<comments>http://cestina.janstraka.com/lev-nikolajevic-tolstoj/#comments</comments>
		<pubDate>Sun, 02 May 2010 14:49:23 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Jan Straka</dc:creator>
				<category><![CDATA[19. století]]></category>
		<category><![CDATA[Literatura]]></category>
		<category><![CDATA[Realismus]]></category>
		<category><![CDATA[anna karenina]]></category>
		<category><![CDATA[bezuchov]]></category>
		<category><![CDATA[bitva u borodina]]></category>
		<category><![CDATA[bitva u slavkova]]></category>
		<category><![CDATA[bolkonskij]]></category>
		<category><![CDATA[esej]]></category>
		<category><![CDATA[historický román]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[hrdina]]></category>
		<category><![CDATA[kontrast]]></category>
		<category><![CDATA[krym]]></category>
		<category><![CDATA[lev nikolajevič tolstoj]]></category>
		<category><![CDATA[manželství]]></category>
		<category><![CDATA[milenec]]></category>
		<category><![CDATA[napoleon]]></category>
		<category><![CDATA[odpuštění]]></category>
		<category><![CDATA[odsouzení]]></category>
		<category><![CDATA[paralela]]></category>
		<category><![CDATA[povídka]]></category>
		<category><![CDATA[prožitek]]></category>
		<category><![CDATA[psychologie]]></category>
		<category><![CDATA[román]]></category>
		<category><![CDATA[rusko]]></category>
		<category><![CDATA[scéna]]></category>
		<category><![CDATA[sebevražda]]></category>
		<category><![CDATA[sevastopolské povídky]]></category>
		<category><![CDATA[šlechta]]></category>
		<category><![CDATA[tolstoj]]></category>
		<category><![CDATA[válka]]></category>
		<category><![CDATA[velkolepost]]></category>
		<category><![CDATA[vězení]]></category>
		<category><![CDATA[vina]]></category>
		<category><![CDATA[vojna a mír]]></category>
		<category><![CDATA[vzkříšení]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://cestina.senyx.net/?p=299</guid>
		<description><![CDATA[1828-1910 šlechtický původ účastnil se krymské války zavedl nový žánr – historický román – dosud v rus. literatuře nebyl romány, povídky, eseje Vojna a Mír 1865-9 historický román zachycuje ruskou společnost v době napoleonských válek bitva u Borodina, bitva u Slavkova &#8211; velkolepé scény zachycuje i vnitřní prožitky hrdinů mnoho paralel a kontrastů, ne zcela [...]]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<ul>
<li><a href="http://cestina.janstraka.com/wp-content/uploads/2010/05/image2.png"><img style="display: inline; margin-left: 0px; margin-right: 0px; border: 0px;" title="image" src="http://cestina.janstraka.com/wp-content/uploads/2010/05/image-thumb2.png" border="0" alt="image" width="171" height="240" align="right" /></a>1828-1910</li>
<li><strong>šlechtický původ</strong></li>
<li>účastnil se krymské války</li>
<li>zavedl nový žánr – <strong>historický román</strong> – dosud v rus. literatuře nebyl</li>
<li><strong>romány, povídky, eseje</strong></li>
</ul>
<h4>Vojna a Mír</h4>
<ul>
<li>1865-9</li>
<li>historický román</li>
<li>zachycuje ruskou společnost v době <strong>napoleonských válek</strong></li>
<li>bitva u Borodina,<strong> bitva u Slavkova</strong> &#8211; velkolepé scény</li>
<li>zachycuje i vnitřní prožitky hrdinů</li>
<li>mnoho paralel a kontrastů, ne zcela historicky věrohodné</li>
<li><strong>Bolkonskij</strong> – osvícený, racionální, energický</li>
<li><strong>Bezuchov</strong> – nepraktický, snílek, komický</li>
</ul>
<h4>Anna Karenina</h4>
<ul>
<li>1875-78</li>
<li><strong>psychologický román</strong></li>
<li>žena z aristokratických kruhů a její prožitky</li>
<li>odejde od manžela a dítěte za milencem, kterého poté také ztrácí; následně se odhodlá k <strong>sebevraždě</strong></li>
<li>Tolstoj ji vidí jako ojedinělý případ, <strong>odsuzuje její jednání</strong></li>
</ul>
<h4>Vzkříšení</h4>
<ul>
<li>1899</li>
<li>román</li>
<li>téma <strong>viny a odpuštění</strong>, pokoj lze nalézt v návratu k evangeliím</li>
<li>líčení otřesné situace vězňů</li>
<li>člověk si uvědomí, jaký život žil a snaží se to napravit</li>
</ul>
<h4>Sevastopolské povídky</h4>
<ul>
<li>1855-56</li>
<li>zachycuje lidské hrdinství a zbabělost</li>
<li>realistické <strong>popisy války</strong></li>
</ul>

                            <div id="aspdf">
                                <a href="http://cestina.janstraka.com/wp-content/plugins/as-pdf/generate.php?post=299">
                                    <span>Stáhnout jako PDF</span>
                                </a>
                            </div>
                        ]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://cestina.janstraka.com/lev-nikolajevic-tolstoj/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>

