22. Listopad, 2009, komentářů
konec 15. – 16 . století (vrchol)
- působení Jednoty Bratrské – hlavní opora humanistické vzdělanosti
- český humanismus – zájem především o vzdělání, vědomosti => odborné knihy
- antika – člověk má být krásný, zdravý, vzdělaný
Viktorin Kornel ze Všehrd
- 1460 – 1520
-
Knihy devatery
- konec 15. století
- česky psaná právnická literatura
Daniel Adam z Veleslavína
- 1546 – 1599
- vlastenec, historik
- překládá významné naučné práce a vydává je
- velmi pečuje o jazyk => veleslavínská čeština
-
Kalendář historický
- k jednotlivým dnům přiřazeny nejdůležitější události
- též rady
» Přečíst zbytek zápisku «
19. Listopad, 2009, komentářů
Geoffrey Chaucer
- 1340 – 1400
-
Canterburské povídky
- podobné Dekameronu, též rámcová povídka
- skupina lidí jde do Canterbury, aby se poklonila hrobu T. Becketta
- každý má říct jeden příběh cestou tam a jeden cestou zpátky; ovšem celkový počet příběhů neodpovídá (nedopsáno)
- na začátku představení postav, jejich charakteru => povídka poté odpovídá charakteru postavy
» Přečíst zbytek zápisku «
16. Listopad, 2009, komentářů
Ignác z Loyoly
- 1491 – 1556
- zakladatel jezuitského řádu (Tovaryšstvo Ježíšovo)
- protireformisté => nástup inkvizice, fanatický katolicismus, seznamy zakázaných knih
Miguel de Cervantes Saavedra
- 1547 – 1616
-
Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha
- čtenář rytířských příběhů, chtěl pomáhat, napravovat
- vzhlédl se v románech, ideálech rytířství ―› ušlechtilost, čest, statečnost, chrabrost
- bojoval s větrnými mlýny: zbytečný boj, domnívá se, že jsou to obři ―› je velice statečný
- Dulcinea – dívka, do níž se bezhlavě zamiloval, hájí její čest, ona je ale ve skutečnosti prostitutka
- doprovází jej Sancho Panza – realista, chudý, proplouvá životem
- Rocimantox – vychrtlý kůň
- celý život si přál být pasován na rytíře – pasoval ho hospodský na dvoře
- stojí proti sobě svět ideálů, představ a svět reality (lží, přetvářky)
- v závěru umírá jako zlomený člověk, nepřenesl přes srdce pravdu o světě
» Přečíst zbytek zápisku «
11. Listopad, 2009, komentářů
Francois Villon
- (1431 – 1463)
- vlastním jménem François de Montcorbierv
- jako student se účastnil vraždy ―› vyhoštěn z Paříže, život psance
- do té doby byl poměrně oblíben, ale provokatér (ne zcela důstojná témata)
- oblíben pro svou pohotovost, vtip v básni
- pracoval na zakázku, dobíral si své klienty, i ironie vůči jemu samému
- básně plné dvojsmyslů
- francouzská (villonská) balada
- předepsáno rozmezí veršů (do 70)
- závěrečné poslání – poloviční počet veršů, zdůraznění hlavního smyslu básně, zhuštěná pointa
-
Odkaz
- rozloučení s Paříží (též Malý testament)
Závět
- ironie, tragika, hořkost (též Velký testament)
- není na sebe příliš pyšný
- silně ovlivnil i české umělce
- J. Werich – „Balada z hadrů“ - zachycení Villonova života, když byl na útěku, prostředí žebráků
- J. Loukotková – „Navzdory básník zpívá“ – Villon mluví sám o sobě, jeho život
» Přečíst zbytek zápisku «
7. Listopad, 2009, komentářů
Dante Alighieri
- 1265 – 1321
- přechod mezi středověkem a renesancí (umírá 1321)
Božská komedie
- původní název díla byl jen „komedie“, označení „božská“ doplnil až Boccaccio
- tehdy komedie = příběh s dobrým koncem
- námět je středověký (náboženský) – seznamování se s posmrtným životem
- hlavním hrdinou je sám autor
- děj se počíná v temném lese (symbol života) – pronásledují ho tři šelmy – Smyslnost, Pýcha a Lakomství
- postupně prochází Peklem, Nebem a Očistcem
- doprovází ho Vergilius – jen po Peklu a Očistci, do Ráje (Nebe) nemůže (je pohan)
- po Nebi jej provází dívka Beatrix (jeho láska k ní je platonická)
- když se prochází peklem, vidí tam trpět pohany – velké myslitele starověku – vyjadřuje lítost nad jejich bolestí, za což se pak kárá
» Přečíst zbytek zápisku «
6. Listopad, 2009, komentářů
- počátek v Itálii ve 14. století – Boccacio, Dante
- až do 17. stol. – Anglie – Shakespeare
- vrcholná renesance 2. pol. 14. – 16. století
- návrat k antice
- obrací svou pozornost na člověka jako tvůrce a měřítko hodnot => humanismus
- zdůraznění všech stránek lidského života
- důraz na vzdělání (renesanční člověk)
- námětem uměleckých děl především člověk – jeho krása
- základem umění i anatomie – Da Vinci, Michelangelo
- literatura, architektura, malířství, sochařství
» Přečíst zbytek zápisku «