Výpisky z češtiny

• 1862 – 1946
• realistické drama

• Její pastorkyňa

  • 1890
  • zhudebnil Leoš Janáček
  • Kostelnička
    • chudá, pomáhá své schovance (pastorkyni) utajit těhotenství
    • zabrání narození dítěte, nakonec se k činu přizná

• Gazdina roba

  • 1899
  • švadlena opouští manžela s milencem
  • končí její sebevraždou

• 1850 – 1892
• dramaturg Národního divadla, autor her
• historické komedie
  • Zvíkovský rarášek
• Paní mincmistrová

• Naši furianti

  • 1887
  • soudobé vesnické téma
  • humorný pohled, fraška
  • spor radních o kandidáta na ponocného
  • záminka pro vytvoření zdařilých typů venkovského obyvatelstva (pyšní, tvrdohlaví, ale dobří sedláci)
  • nejmoudřejší je starý vojenský vysloužilec
  • dva boháči se dohadují, kdo si může dovolit více
  • furiantství = vychloubání se

• 1853 – 1929
• vybírá si kladné hrdiny a vyzdvihuje jejich pozitivní rysy
• podává ale idealizovaný obraz vesnice
• snaha vzkřísit zanikající selský svět

Naši

• 1898 – 1930
• obraz jihočeské vesnice
• vztah sedláka, šlechty a církve
• Jan Kojan – hlavní postava, ideální typ sedláka (vychází z křesťanských zásad Petra Chelčického)
• značně idealizované, sentimentální – snaha zachovat venkov, jaký si vysnil
• chtěl též vypracovat prototyp člověka, který má vést Čechy (vykreslit prostředí, ze kterého by měl vyjít)
• užívá nespisovnou češtinu – nářečí, dialekt
• užívá i fonetického zápisu – „Pocem, pocem …“

• 1859 – 1926
• vesnické náměty
• soustředil se na Podkrkonoší a Vrchovinu
• individuální prožitek jedince – psychologické
• zachycení horské přírody

Kalibův zločin

• 1895
• román
• hodný člověk Vojta Kaliba je deptán svým okolím
• klepy a pomluvy jej dostanou do vězení
• po návratu z vězení zjistí nevěru své ženy – zabije ji a sám též umírá
• zaměření se na popis nitra zlého a zvráceného člověka

Pantáta Bezoušek

• 1897
• téma románu hraničí s městským prostředím
• sedlák přijíždí do Prahy navštívit syna a svým „selským rozumem“ si získává všechny ostatní a očišťuje je tak od velkoměstského vlivu

• 1849 – 1884
• historická témata
• romány a povídky
• katolicky orientován
• líčí utrpení lidí v různých historických dobách

• 1846 – 1912
• romantický přístup, soustředí se hlavně na 16. a 17. století
• snaha ukázat lidské osudy, historické události nejsou tak důležité
• individualizace postav
• povídky, romány i odborná díla
• ponuré, tragické příběhy
• snaha posílit historický moment jazykem

• Mistr Campanus

  • 1906 – 7
  • román o životě humanisty Jana Campana Vodňanského
  • 17. století, působil v Jednotě Bratrské
  • rozhodl se konvertovat ke katolicismu, aby nemusel opustit univerzitu a zemi, to, že tak učinil ze strachu, si připustil až na konec
  • sleduje popravu 27 českých pánů – uvědomuje si svou zbabělost a končí svůj život
  • jeho pohřbu využívají jezuité jako demonstraci své moci – výsměch

• Pražské obrázky

  • 1893
  • povídky z pražského prostředí
  • hluboká psychologie, zachycení lidského charakteru tehdejší doby
  • ústředními postavami často lidé, kteří jsou oběťmi svých vášní

• Rozina Sebranec

  • 1903
  • součást Pražských obrázků
  • příběh dívky nalezené před klášterem a vychované v něm
  • byla provdána za staršího řemeslníka, ona se ale zamilovala do jiného
  • je vyhozena z domu i kláštera, umírá opuštěná a zavržená všemi
  • nemohla ovlivnit průběh svého života

• 1851 – 1930
• zobrazuje historii v beletrii – je realistický
• chce především zachytit historické události
• typizace postav – vybírá jen příznačné charakterové vlastnosti, nejde do nitra, charakterizuje větší skupinu lidí
• 3 období
  • husitství – Husitský král, Bratrstvo, Proti všem
  • doba temna (pobělohorská) – Temno, Psohlavci
  • obrození – F.L. Věk, Filozofská historie

• je dokázáno, že rukopisy jsou padělky
• dokázáno na základě chemického rozboru inkoustu (současný) a papíru (našel se pod tím původní vyškrabaný text)
• lidé nesou nelibě – chtěli bohatou historii
• proti pravosti se vyslovili
  • poprvé už Dobrovský
  • Jan Gebauer (filolog)
  • T.G. Masaryk (filozof, sociolog)
  • Jaroslav Vlček (literární historik)
  • Jaroslav Goll (historik)

• Hubert Gordon Schauer

  • literární kritik
  • „Naše dvě otázky“
    • Má smysl se osamostatnit?
    • Jsme schopni konkurovat evropským státům?
    • šokuje vlastence

• T.G. Masaryk

  • ví, že bude nutná evropská integrace
  • ČSR bude krokem zpět, ale zároveň osvobozením
  • „Česká otázka, naše nynější krize“
  • „Rusko a Evropa“

• Ottův slovník naučný

  • vychází od 80. let
  • první česká encyklopedie
• 
  

  Kritický realismus

  • nový směr od 80. let 19. století
  • autoři zobrazují současnost i minulost, venkov i město
  • realistické tendence měli už i Havlíček a Němcová
  • jazyk
    • charakteristický prvek českého realismu
    • posílení hodnověrnosti
    • použití nářečí – ve vesnické literatuře, v dialozích

• 1864 – 1942
• představitel básnického realismu – zepičtění poezie
• zdrojem umělcovy inspirace = reálné (osobní) umělcovy zážitky
• byl ve Vídni – měl možnost z Vídně komentoval politické dění u nás (do konce I. SV)
• silně pro vlastenectví, pro češství
• zdálo se mu, že nebyl dostatečně oceněn, stal se zatrpklým

Confiteor

• 1887
• v překladu „vyznávám se“ (vyšlo mu ještě před maturitou)
• tématem jeho vlastní citový život, ne obrozenecké ideje (!)
• lyrika se přibližuje epice
• omezení básnických ozdob, nahrazení přímým vyjádřením

Zde by měly kvést růže

• 1893
• sbírka epických básní

Magdalena

• 1894
• román ve verších
• prostitutka, do níž se zamiloval muž z bohaté rodiny; rodina ji odmítla přijmout, protože zjistili, že je prostitutka (do té doby jim to nevadilo)
• milenec dává přednost rodině
• tragický konec

Romantismus

• konec 18. (spíše počátek 19.) a 19. století
• důraz na citovost, snovost, nálady
• náměty z historie, exotických krajin
• návrat k přírodě, zájem o cestování ―› cestopisy
• podstatou romantických děl je uvědomění člověka a jeho vztahu k realitě a představám
• útěk od reality – kvůli nenaplnění ideálů – do světa fantazie
• historie a exotika – svět fantazie, možnost realizace představy
• snaha najít v odpadlících lidské jádro, které společnosti chybí, snaha vidět člověka kontrastně

• malířství

  • Eugene Delacroix – „Svoboda vede lid na barikády“
  • William Turner – sám si ilustroval díla

• architektura

  • nic nového, inspirace starými slohy
  • neogotika, neorenesance …
  • napodobování předchozích stylů

• hudba

  • historické náměty oper
  • velice procítěná hudba, změny tempa, dynamiky, většinou moll skladby
  • Liszt, Chopin, Čajkovskij …

» Přečíst zbytek zápisku «