Výpisky z češtiny

Sbor pro zřízení Národního divadla

• založeno r. 1850
• pracovat začalo po pádu policejního režimu Alexandra Bacha
• r. 1881 splynulo s ND

Prozatímní divadlo

• zahájilo činnost r. 1862
• skromné umělecké výsledky
• sloužilo do doby, než bude dobudováno ND
• nacházelo se v jižní části staveniště na nábřeží
• hrály se zde například hry Vítězslava Hálka – Král Vukašín (touto hrou bylo otevřeno), Záviš z Falkenštejna

Národní divadlo

• koncem 60. let 19. století nabývá projekt výrazné podoby, získává podporu  širokých vrstev společnosti
• 16. května 1866 položen základní kámen (na půdě Prozatímního divadla), Smetanova opera Dalibor
• r. 1881 slavnostní otevření Smetanovou operou Libuše
• spolupracovalo mnoho umělců
• 12. srpna 1881 došlo k požáru
• vyvolalo celonárodní agitaci, velkou podporu veřejnosti – uspořádána sbírka (za 47 dní milion zlatých!)
• obnovené divadlo znovuotevřeno 18. listopadu 1883 opět představením Smetanovy opery Libuše
• ředitelem byl František Antonín Šubrt

Generace národního divadlo

• Josef Zítek, Josef Schultz – architekti
• Mikoláš Aleš – lunety ve foyer
• František Ženíšek – alegorie Múz na stropě hlediště
• Vojtěch Hynais – opona
• Josef Mánes – lunety na orloji

Hudba

• Antonín Dvořák
  • opery Rusalka, Čert a Káča
  • symfonie e-moll (Novosvětská), Slovanské tance
• Bedřich Smetana
  • opery Libuše, Dalibor, Hubička, Tajemství, Čertova stěna, Prodaná nevěsta
  • cyklus symfonických básní Má vlast
• 1896 založena Česká filharmonie – první stálý symfonický orchestr

Adolf Heyduk

• 1835-1923
• lyrické básně
• inspirace lidovou poezií: Cimbál a husle

• Cigánské melodie

  • Cikáni – rozšíření tématu, jakoby návrat k romantismu

Jakub Arbes

• 1840-1914
• novinář, prozaik
• příběhy s tajemstvím, tajuplné
• inspirace Poem, anglickým gotickým románem
• zavedl nový žánr – romaneto
  • už od 18. stol. (angl. Lewis – povídka Mnich)
  • příběh, který řeší záhady (na první pohled nevysvětlitelné)
  • kratší než román, mění se postavy
  • záhady řešeny a logicky vysvětleny

• Svatý Xaverius

  • 1873
  • prostředí Prahy, chrámu
  • snaha najít poklad pomocí klíče ukrytého v obrazu svatého Xaveria

• Newtonův mozek

  • 1877
  • využití stroje času

• 1830-1899
• vlastním jménem Johanna Rottová
• nešťastné manželství, citový vztah k Janu Nerudovi (sama ukončila, vyrovnává se s tím v díle)
• epika
• romány, povídky
• tématem žena, která se obětuje pro rodinu a potlačí při tom svoji lásku
• prostředí Prahy a Podještědí
• klasické postupy, er-forma
• stylizovanější než Němcová, nedovoluje si kriticky vystoupit

Vesnický román

• 1867
• prostředí Podještědí
• dívka se zřekne lásky

Kříž u potoka

• 1868
• román z Podještědí
• žena odmítne milence a snaží se napravit sobeckého manžela, čímž dosáhne všeobecného uznání

Zvonečková královna

• 1872
• román z prostředí Prahy
• sentimentální, zdůrazňování obětavého vlastenectví

Povídky z Podještědí

• soubor povídek

Černý Petříček

• 1871
• povídka z prostředí Prahy

Láska k básníkovi

• autobiografie
• odráží její stav po rozchodu s Nerudou, dokazuje si správnost svého rozhodnutí (bála se všeobecného odsouzení)

• 1834-1891
• spjat s Malou Stranou
• nedostudoval práva, zvolil si žurnalistiku
• pracoval v Národních Listech (zde se setkal s Hálkem)
• rozporuplnější, problémovější vidění světa
• více úvahovosti, skepse, ironie
• stylizuje se do role cynika, ale ve skutečnosti je citlivý
• osobní trápení skrývá za ironii a sarkasmus
• nepřetržitým motivem je láska k národu

Hřbitovní kvítí

• 1857
• hořký tón, rozervanost
• ironie vůči všemu „svatému“ – láska, rozum, cit
• ironie i vůči sobě samému
• z tíživých pocitů se zachraňuje příklonem ke kolektivu (národnímu či všelidskému)
• smrt je „možnost věčné proměny“, ne absolutní konec

• Mezi hroby dva se červi potkali (Hřbitovní kvítí)

Mezi hroby dva se červi potkali.
„Odkud, bratře?“ „Z lebky básníkovy.“
„Toť nám bratr, co tam viděl, poví.“
„Pouhý mozek – pranic krásného.-
Odkud ty?“ „Já z lebky učencovy;
nezbylo i tu nic jasného.“

„Myslím, bratře, že ti géniové
jsou jak ona pod sklenicí svíce;
posvítí-li jiným se tmou brojícím,
nezbyde jí samé nic pak více.“

Knihy veršů

• 1868)
• zachovává postoj skeptika
• otupil jízlivost
• 
  

  Kniha veršů lyrických

  • intimní vroucnost
• 
  

  Kniha veršů výpravných

  • společenskokritické básně, sociální balady
• 
  

  Kniha veršů časových a příležitostných

  • úvahy, občanská lyrika

• konec 70. let – Neruda lépe přijímán mladší generací (Ruchovci, Lumírovci)
• pozitivnější vidění světa
• přejímá i nové podněty – básně patetičtější, alegorické

Písně kosmické

• 1878
• oslava řádu vesmíru a rozumu
• v pohybu nebeských těles se mu odrážejí osudy lidí
• Slunce – matička, Měsíc – mládeneček, Mars – je rudý od pití apod.
• lidskou společnost přirovnává k vesmíru – jednotlivá tělesa zde bojují o existenci, stejně tak jako národy na zemi
• vyzdvižení racia, síly lidského ducha

• Jak lvové bijem o mříže (Písně kosmické)

Jak lvové bijem o mříže,
jak lvové v kleci jatí,
my bychom vzhůru k nebesům
a jsme zde Zemí spjatí.

Nám zdá se, z hvězd že vane hlas:
„Nuž pojďte, páni, blíže,
jen trochu blíže, hrdobci^*,
jimž hrouda nohy víže!“

My přijdem! Odpusť, matičko,
již jsi nám, Země, malá,
my blesk k myšlénkám spřaháme
a noha parou cvalá.

My přijdem! Duch náš roste v výš
a tepny touhou bijí,
zimniční touhou po světech
div srdce nerozbijí!

My přijdem blíž, my přijdem blíž,
my světů dožijeme,
my bijem o mříž, ducha lvi,
a my ji rozbijeme!

Balady a Romance

• 1883
• epika
• využití kontrastu prvků, volné zacházení s žánry: zaměňuje baladu a romanci, mísí tragiku s komikou, slavnost s ironií
• vlastenecký tón
  • 
    

    Romance o Karlu IV.

• bojovně politické
  • 
    

    Romance o jaře 1848

• ohlas na pochmurné balady německého romantismu
  • 
    

    Romance Helgolandská

• ohlas na novozákonní tématiku
  • 
    

    Balada o svatbě v Kanaán

Prosté motivy

• 1884
• osobní lyrika
• rozděleno na 4 části dle ročních dob
  • jaro – dodává energii, probouzí pocity
  • léto – vášeň, erotika, spojení s přírodou
  • podzim – skepse, probuzení ze snu
  • zima – moudré smíření (se smrtí)

Zpěvy páteční

• 1896
• posmrtně vydává Vrchlický
• převážně elegické básně, využití novozákonní symboliky
• ovšem nevyznívá až tak pesimisticky, víra ve zlepšení poměrů

Próza

• nepíše rozsáhlá díla
• povídky, fejetony, kritické stati (divadlo)
• fejetony
  • vtipná vypravování, vycházejí v novinách
  • získávají na oblibě ―› knižní soubory

  • Žerty hravé i dravé

    • 1877

  • Studie krátké a kratší

    • 1876

Povídky malostranské

• 1878
• pozitivní i negativní charaktery
• využití charakteristiky a popisu
• často pomocí názvu povídky předjímá děj – Doktor Kazisvět
• někdy využití ich-formy – U tří lilií, Jak to přišlo, že Rakousko nebylo rozbořeno
• zachycuje zde i sám sebe pod jinými jmény
  • Týden v tichém domě – Jan Bavor
  • Večerní šplechty – Jan Kohovora
• znalost Malé Strany využívá pro vyprávění
• dobromyslnost a laskavost se mísí s intrikami a krutostí
• Figurky
  • charakteristika postav z jednoho domu
• Týden v tichém domě
  • spletité osudy obyvatel pavlačového domu

• 1835-1874
• studovat teologii – nedokončil
• 60.léta – žurnalista: Národní Listy, Květy, fejetony

Lyrika

• Večerní písně

  • 1859
  • milostné téma, vyznání z milostného okouzlení
  • harmoničnost, idyla, radostné ladění
  • písňová forma
  • Hálek v roli národního pěvce a proroka
  • Neruda nepříznivě odsoudil

• V přírodě 1-3

  • 1872-74
  • cykly, básně
  • jednoduchý verš, metafory
  • tématem vztah člověka a přírody, staví do kontrastu
  • člověk (lidská společnost – skepse, negativismus) X příroda (vždy dobrá)
  • lidstvo bude zachráněno „až příroda a společenství se pojmou v svatém objetí“
  • odsouzení racionality, přednost dána citu
  • inspirací Rousseau

Epika

• ovlivněná Máchou a Byronem

• Pohádky z naší vesnice

  • 1874
  • sociálně-kritické zabarvení
  • lyrika i epika, ukazuje odvrácenou stranu života
  • přirozené zákony by měly platit i ve společnosti
  • vztah k přírodě a její vliv na lidi
  • problém vejminkářů
• povídky
  • z počátku baladické, tklivé, lyrické
  • řeší generační problém, společenské předsudky brání lásce, jeho sympatie na straně mladých

  • Muzikantská Liduška

    • 1861
    • děvčeti je vnucen nemilovaný ženich, ona se zblázní

  • Kovářovic Kačenka

    • 1859
    • zapovězená láska končí smrtí
  • poté komplikovanější téma povídek

  • Na statku a v chaloupce

    • 1873
    • rozháranost bohatých X přirozenost a dobrota chudých

  • Na vejminku

    • 1874
    • staří rodiče X sobecké děti, narušené vztahy
• křídové kresby
  • potlačený děj, prohloubená psychologie postav

  • Poldík Rumař

    • 1874
    • stará se o syna své bývalé lásky, jehož pravý otec opustil

dramata

• Záviš z Falkenštejna

  • 1860
  • hrál se v Prozatímním divadle

• Král Vukašín

  • 1862
  • jím otevřeno Prozatímní divadlo, tragédie ze srbských dějin
• za svého života zastínil i Nerudu
• Machar jej pak zavrhl jako sentimentální a podbízivého

1858 almanach Máj

• redaktorem Josef Barák, podíl i Neruda a Frič
• manifest mladých autorů – dle almanachu označováni jako Májovci
• odmítavá reakce: vyčítána odnárodnělost, nihilismus, absence ideálů apod.

• Vítězslav Hálek
• Jan Neruda
• Karolina Světlá
• Adolf Heyduk
• Jakub Arbes

• 50. léta 19. století
• romanticko-kosmopolitní skupina
• novináři z povolání – Národní Listy (Neruda, Hájek, pak i Heyduk)
• úcta k Máchovi: – snaha na něj navázat
• vnímají jej jako revoltující osobnost; cení si toho, že vytváří samostatnou autorskou poezii, která není vlastenecká, jde o skutečnou svobodu
• přímý vliv v Hálkových epických skladbách
• dalšími vzory Erben, H.Heine, G.Sandová, E.A.Poe, V.Hugo, S.Petöfi
• chtějí nová témata: odvrácená strana života (vliv realistických děl – Dickens, Balzac), problémy člověka (ne národa), sociální téma (trpící lidé, postavení žen ve společnosti apod.)
• realistický princip – kritické zobrazení společnosti
• odmítají obrozeneckou poezii a kritiku Máchy
• nerespektování národních specifik – postavy ztělesňují ideál lidství, ne konkrétní osobu
• odmítají napodobování lidové poezie – má sloužit jen jako zdroj inspirace
• snaha aby se česká literatura přiblížila evropské; chtějí všelidská témata (představy, skutečnost, člověk a svět)
• v dramatu čerpají ze Shakespeara