23. Květen, 2010, komentářů
Sbor pro zřízení Národního divadla
- založeno r. 1850
- pracovat začalo po pádu policejního režimu Alexandra Bacha
- r. 1881 splynulo s ND
Prozatímní divadlo
- zahájilo činnost r. 1862
- skromné umělecké výsledky
- sloužilo do doby, než bude dobudováno ND
- nacházelo se v jižní části staveniště na nábřeží
- hrály se zde například hry Vítězslava Hálka – Král Vukašín (touto hrou bylo otevřeno), Záviš z Falkenštejna
Národní divadlo
- koncem 60. let 19. století nabývá projekt výrazné podoby, získává podporu širokých vrstev společnosti

- 16. května 1866 položen základní kámen (na půdě Prozatímního divadla), Smetanova opera Dalibor
- r. 1881 slavnostní otevření Smetanovou operou Libuše
- spolupracovalo mnoho umělců
- 12. srpna 1881 došlo k požáru
- vyvolalo celonárodní agitaci, velkou podporu veřejnosti – uspořádána sbírka (za 47 dní milion zlatých!)
- obnovené divadlo znovuotevřeno 18. listopadu 1883 opět představením Smetanovy opery Libuše
- ředitelem byl František Antonín Šubrt
Generace národního divadlo
- Josef Zítek, Josef Schultz – architekti
- Mikoláš Aleš – lunety ve foyer
- František Ženíšek – alegorie Múz na stropě hlediště
- Vojtěch Hynais – opona
- Josef Mánes – lunety na orloji
Hudba
- Antonín Dvořák
- opery Rusalka, Čert a Káča
- symfonie e-moll (Novosvětská), Slovanské tance
- Bedřich Smetana
- opery Libuše, Dalibor, Hubička, Tajemství, Čertova stěna, Prodaná nevěsta
- cyklus symfonických básní Má vlast
- 1896 založena Česká filharmonie – první stálý symfonický orchestr
8. Únor, 2010, komentářů
Adolf Heyduk
- 1835-1923
- lyrické básně
- inspirace lidovou poezií: Cimbál a husle
-
Cigánské melodie
- Cikáni – rozšíření tématu, jakoby návrat k romantismu
Jakub Arbes
- 1840-1914
- novinář, prozaik
- příběhy s tajemstvím, tajuplné
- inspirace Poem, anglickým gotickým románem
- zavedl nový žánr – romaneto
- už od 18. stol. (angl. Lewis – povídka Mnich)
- příběh, který řeší záhady (na první pohled nevysvětlitelné)
- kratší než román, mění se postavy
- záhady řešeny a logicky vysvětleny
-
Svatý Xaverius
- 1873
- prostředí Prahy, chrámu
- snaha najít poklad pomocí klíče ukrytého v obrazu svatého Xaveria
-
Newtonův mozek
6. Únor, 2010, komentářů
- 1830-1899
- vlastním jménem Johanna Rottová
- nešťastné manželství, citový vztah k Janu Nerudovi (sama ukončila, vyrovnává se s tím v díle)
- epika
- romány, povídky
- tématem žena, která se obětuje pro rodinu a potlačí při tom svoji lásku
- prostředí Prahy a Podještědí
- klasické postupy, er-forma
- stylizovanější než Němcová, nedovoluje si kriticky vystoupit
Vesnický román
- 1867
- prostředí Podještědí
- dívka se zřekne lásky
Kříž u potoka
- 1868
- román z Podještědí
- žena odmítne milence a snaží se napravit sobeckého manžela, čímž dosáhne všeobecného uznání
Zvonečková královna
- 1872
- román z prostředí Prahy
- sentimentální, zdůrazňování obětavého vlastenectví
Povídky z Podještědí
Černý Petříček
- 1871
- povídka z prostředí Prahy
Láska k básníkovi
- autobiografie
- odráží její stav po rozchodu s Nerudou, dokazuje si správnost svého rozhodnutí (bála se všeobecného odsouzení)
2. Únor, 2010, komentářů
- 1834-1891

- spjat s Malou Stranou
- nedostudoval práva, zvolil si žurnalistiku
- pracoval v Národních Listech (zde se setkal s Hálkem)
- rozporuplnější, problémovější vidění světa
- více úvahovosti, skepse, ironie
- stylizuje se do role cynika, ale ve skutečnosti je citlivý
- osobní trápení skrývá za ironii a sarkasmus
- nepřetržitým motivem je láska k národu
Hřbitovní kvítí
- 1857
- hořký tón, rozervanost
- ironie vůči všemu „svatému“ – láska, rozum, cit
- ironie i vůči sobě samému
- z tíživých pocitů se zachraňuje příklonem ke kolektivu (národnímu či všelidskému)
- smrt je „možnost věčné proměny“, ne absolutní konec
-
Mezi hroby dva se červi potkali (Hřbitovní kvítí)
Mezi hroby dva se červi potkali.
„Odkud, bratře?“ „Z lebky básníkovy.“
„Toť nám bratr, co tam viděl, poví.“
„Pouhý mozek – pranic krásného.-
Odkud ty?“ „Já z lebky učencovy;
nezbylo i tu nic jasného.“
„Myslím, bratře, že ti géniové
jsou jak ona pod sklenicí svíce;
posvítí-li jiným se tmou brojícím,
nezbyde jí samé nic pak více.“
Knihy veršů
- 1868)
- zachovává postoj skeptika
- otupil jízlivost
Kniha veršů lyrických
Kniha veršů výpravných
- společenskokritické básně, sociální balady
Kniha veršů časových a příležitostných
- konec 70. let – Neruda lépe přijímán mladší generací (Ruchovci, Lumírovci)
- pozitivnější vidění světa
- přejímá i nové podněty – básně patetičtější, alegorické
Písně kosmické
- 1878
- oslava řádu vesmíru a rozumu
- v pohybu nebeských těles se mu odrážejí osudy lidí
- Slunce – matička, Měsíc – mládeneček, Mars – je rudý od pití apod.
- lidskou společnost přirovnává k vesmíru – jednotlivá tělesa zde bojují o existenci, stejně tak jako národy na zemi
- vyzdvižení racia, síly lidského ducha
-
Jak lvové bijem o mříže (Písně kosmické)
Jak lvové bijem o mříže,
jak lvové v kleci jatí,
my bychom vzhůru k nebesům
a jsme zde Zemí spjatí.
Nám zdá se, z hvězd že vane hlas:
„Nuž pojďte, páni, blíže,
jen trochu blíže, hrdobci*,
jimž hrouda nohy víže!“
My přijdem! Odpusť, matičko,
již jsi nám, Země, malá,
my blesk k myšlénkám spřaháme
a noha parou cvalá.
My přijdem! Duch náš roste v výš
a tepny touhou bijí,
zimniční touhou po světech
div srdce nerozbijí!
My přijdem blíž, my přijdem blíž,
my světů dožijeme,
my bijem o mříž, ducha lvi,
a my ji rozbijeme!
Balady a Romance
- 1883
- epika
- využití kontrastu prvků, volné zacházení s žánry: zaměňuje baladu a romanci, mísí tragiku s komikou, slavnost s ironií
- vlastenecký tón
- bojovně politické
- ohlas na pochmurné balady německého romantismu
- ohlas na novozákonní tématiku
Prosté motivy
- 1884
- osobní lyrika
- rozděleno na 4 části dle ročních dob
- jaro – dodává energii, probouzí pocity
- léto – vášeň, erotika, spojení s přírodou
- podzim – skepse, probuzení ze snu
- zima – moudré smíření (se smrtí)
Zpěvy páteční
- 1896
- posmrtně vydává Vrchlický
- převážně elegické básně, využití novozákonní symboliky
- ovšem nevyznívá až tak pesimisticky, víra ve zlepšení poměrů
Próza
- nepíše rozsáhlá díla
- povídky, fejetony, kritické stati (divadlo)
- fejetony
- vtipná vypravování, vycházejí v novinách
- získávají na oblibě ―› knižní soubory
-
Žerty hravé i dravé
-
Studie krátké a kratší
Povídky malostranské
- 1878
- pozitivní i negativní charaktery
- využití charakteristiky a popisu
- často pomocí názvu povídky předjímá děj – Doktor Kazisvět
- někdy využití ich-formy – U tří lilií, Jak to přišlo, že Rakousko nebylo rozbořeno
- zachycuje zde i sám sebe pod jinými jmény
- Týden v tichém domě – Jan Bavor
- Večerní šplechty – Jan Kohovora
- znalost Malé Strany využívá pro vyprávění
- dobromyslnost a laskavost se mísí s intrikami a krutostí
- Figurky
- charakteristika postav z jednoho domu
- Týden v tichém domě
- spletité osudy obyvatel pavlačového domu
1. Únor, 2010, komentářů
- 1835-1874
- studovat teologii – nedokončil
- 60.léta – žurnalista: Národní Listy, Květy, fejetony
Lyrika
-
Večerní písně
- 1859
- milostné téma, vyznání z milostného okouzlení
- harmoničnost, idyla, radostné ladění
- písňová forma
- Hálek v roli národního pěvce a proroka
- Neruda nepříznivě odsoudil
-
V přírodě 1-3
- 1872-74
- cykly, básně
- jednoduchý verš, metafory
- tématem vztah člověka a přírody, staví do kontrastu
- člověk (lidská společnost – skepse, negativismus) X příroda (vždy dobrá)
- lidstvo bude zachráněno „až příroda a společenství se pojmou v svatém objetí“
- odsouzení racionality, přednost dána citu
- inspirací Rousseau
Epika
- ovlivněná Máchou a Byronem
-
Pohádky z naší vesnice
- 1874
- sociálně-kritické zabarvení
- lyrika i epika, ukazuje odvrácenou stranu života
- přirozené zákony by měly platit i ve společnosti
- vztah k přírodě a její vliv na lidi
- problém vejminkářů
- povídky
- z počátku baladické, tklivé, lyrické
- řeší generační problém, společenské předsudky brání lásce, jeho sympatie na straně mladých
-
Muzikantská Liduška
- 1861
- děvčeti je vnucen nemilovaný ženich, ona se zblázní
-
Kovářovic Kačenka
- 1859
- zapovězená láska končí smrtí
- poté komplikovanější téma povídek
-
Na statku a v chaloupce
- 1873
- rozháranost bohatých X přirozenost a dobrota chudých
-
Na vejminku
- 1874
- staří rodiče X sobecké děti, narušené vztahy
- křídové kresby
- potlačený děj, prohloubená psychologie postav
-
Poldík Rumař
- 1874
- stará se o syna své bývalé lásky, jehož pravý otec opustil
dramata
-
Záviš z Falkenštejna
- 1860
- hrál se v Prozatímním divadle
-
Král Vukašín
- 1862
- jím otevřeno Prozatímní divadlo, tragédie ze srbských dějin
- za svého života zastínil i Nerudu
- Machar jej pak zavrhl jako sentimentální a podbízivého
27. Leden, 2010, komentářů
1858 almanach Máj
- redaktorem Josef Barák, podíl i Neruda a Frič
- manifest mladých autorů – dle almanachu označováni jako Májovci
- odmítavá reakce: vyčítána odnárodnělost, nihilismus, absence ideálů apod.
- Vítězslav Hálek
- Jan Neruda
- Karolina Světlá
- Adolf Heyduk
- Jakub Arbes
- 50. léta 19. století
- romanticko-kosmopolitní skupina
- novináři z povolání – Národní Listy (Neruda, Hájek, pak i Heyduk)
- úcta k Máchovi: – snaha na něj navázat
- vnímají jej jako revoltující osobnost; cení si toho, že vytváří samostatnou autorskou poezii, která není vlastenecká, jde o skutečnou svobodu
- přímý vliv v Hálkových epických skladbách
- dalšími vzory Erben, H.Heine, G.Sandová, E.A.Poe, V.Hugo, S.Petöfi
- chtějí nová témata: odvrácená strana života (vliv realistických děl – Dickens, Balzac), problémy člověka (ne národa), sociální téma (trpící lidé, postavení žen ve společnosti apod.)
- realistický princip – kritické zobrazení společnosti
- odmítají obrozeneckou poezii a kritiku Máchy
- nerespektování národních specifik – postavy ztělesňují ideál lidství, ne konkrétní osobu
- odmítají napodobování lidové poezie – má sloužit jen jako zdroj inspirace
- snaha aby se česká literatura přiblížila evropské; chtějí všelidská témata (představy, skutečnost, člověk a svět)
- v dramatu čerpají ze Shakespeara